Zámek, jemuž dal v roce 1769 pozdně barokní podobu fulnecký stavitel Thalherr, byl majetkem rodu Podstatských–Liechtensteinů. V zámku se nachází Kaple sv. Františka Paluánského a patří k němu udržovaný zámecký park. V zámku sídlí Dětský domov se…
Bylinkovou zahradu založila Jarmila Podhorná, která vždy milovala přírodu a její dary, tak se její záliba stala i povoláním. Zabývá se novým léčebným směrem – gemmoterapií a možnosti významného působení výtažků z pupenů rostlin – gemmoterapeutik na…
Od roku 2014 deset let fungoval v obci Chomoutov pivovar a hostinec. Pivovar byl umístěn ve více než 100 let starém hanáckém statku, v prostorách bývalých chlévů, které prošly kompletní rekonstrukcí.
Je jednou z několika stavbiček nacházející se v bývalém zámeckém parku vybudovaném v první polovině 19. století.
Kamenný obelisk, kterému se přezdívá Komín, je spolu s ostatními romantickými stavbami v okolí součástí areálu nedalekého zámku Nové Zámky.
Národní přírodní památku představuje systém veřejnosti přístupných Mladečských jeskyní vytvořených ve východní části vápencového vrchu Třesín.
Jakožto předchůdce zámku v blízkých Lysicích sehrál hrad Rychvald ve 14. století úlohu sídla lysické větve pánů z Kunštátu.
Koupaliště se nachází na západním okraji obce v bezprostřední blízkosti zámku. Jedná se o rozlehlý oplocený areál s bazénem pro plavce i neplavce s velkou travnatou plochou pro slunění.
Přírodní památka a bývalá zámecká obora s chovem daňků. V současnosti zde najdete zbytky starých alejí, mnoho exotických druhů stromů.
Jeden z prohlídkových okruhů na zámku Lysice vás provede zámeckou zahradou s unikátní sloupovou kolonádou s krytou pergolou. Park zahradnictví prošly celkovou památkovou obnovou, obdiv si zaslouží nově od sezony 2024 i ojediněle technicky řešená…
Kostel s gotickým jádrem a pozdně renesanční věží byl upravovaný v letech 1772-86 a roku 1846.
Pět atraktivních vyhlídkových míst nad Lázněmi Libverda je osazeno dřevěným stojanem s informační tabulí. Na každé z nich najdete jednu z místních legend společně s místopisem vztahujícím se k vyhlídce.
Smrk, s výškou 1124 m, je nejvyšší hora české části Jizerských hor. Vrcholek Smrku netvoří vrcholové skalisko, ale spíše plošina s označením triangulačního bodu.
Každoročně o Vánocích je v kapli sv. Anny farního kostela sv. Tomáše Becketa vystavován překrásný betlém. Autorem betlému je Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu, který na tomto díle pracoval téměř 30 let.
Historie léčivých pramenů v těchto místech je velmi stará. První zmínky o léčivých účincích zdejších kyselek jsou již ze středověku, z roku 1381.
Pavilony lázeňských domů v Lázních Libverda byly postaveny na konci 18. století v klasicistním a empírovém stylu. Lázně Libverda dále krášlí dvoukřídlá kolonáda a klasicistní zámeček, který je ozdoben Clam-Gallasovský erbem.
Cyklostezka z Olomouce do Šternberka má délku 14 km a je značena číslem 6104. Cyklostezka je rovinatá a je vhodná pro všechny věkové kategorie, pro cyklisty i bruslaře.
Seskupení balvanů, z nichž největší je rozříznut jako bochník chleba.
Vysoký kámen (738 metrů) je nejvyšším vrcholem České Kanady. Na vrcholu je mohutné skalisko s řadou balvanů. V 1. polovině 19. století byl na nejvyšší skále vztyčen sloup označující triangulační bod, který je dnes technickou památkou.
Kaproun je část obce Kunžak a je mezi milovníky cestování je znám romantickou železniční zastávkou ukrytou uprostřed lesů České Kanady a památníkem Járy Cimrmana.
Původně největší kašna z jednoho kusu kamene je umístěna pod školou. Pochází z roku 1815.
Nejstarší zprávy o kostele na tomto místě jsou již z roku 1370. Postupem času byl po několika požárech přebudován do dnešní podoby.
Renezanční vodní mlýn stojí pod hlavní silnicí v hlubokém údolí pod hradem Křivoklát. Kolemjdoucí zaujme mlýnicí s renesančními sgrafity na fasádě. Mlýn je veřejnosti nepřístupný.
Pomník byl postaven v letech 1858 – 1860 jako úcta a památka Karlu Egonu II. z Fürstenbergu, jehož busta z bílého mramoru je umístěna ve středu monumentu.
Novogotická stavba z konce 19. století od významného českého architekta Josefa Mockera, stavitele pražské svatovítské katedrály. Nad hlavním vchodem je umístěn znak knížat Fürstenberků, donátorů stavby.
