Mlynářův kámen – skalní vyhlídka nad meandrem Labe
Ze skalní vyhlídky Mlynářův kámen na svahu Dubického kopce se na vrcholu čedičové skály nachází pěkná vyhlídka do údolí Labe a na východní část Českého středohoří.
Ze skalní vyhlídky Mlynářův kámen na svahu Dubického kopce se na vrcholu čedičové skály nachází pěkná vyhlídka do údolí Labe a na východní část Českého středohoří.
Františkův pramen je nejstarším františkolázeňským pramenem a spolu s pavilonem, který jej zastřešuje, slouží jako symbol města. Tato klasicistní stavba nahradila původní dřevěný pavilon roce 1832.
Barokní novostavba z roku 1720, postavená podle návrhu Jakuba Augustona ml. na místě staršího kostela. Při kostele stála zvonice, byla situována v ohradní zdi hřbitova, severně od západního průčelí kostela. Nad vchodem je výklenek se sochou sv.…
Židovská synagoga je pozdně barokní stavba z konce 18. století, zděná, omítaná, na obdélném půdorysu se zaoblenými nárožími, s přístavkem po straně, krytá valbovou střechou.
Radnický židovský hřbitov se rozkládá asi 1,5 km jihovýchodně od města, na okraji lesa, má tvar nepravidelného šestiúhelníku. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1734.
Zřícenina hradu Ronov se v současné době nachází uprostřed rozsáhlé obory. Zřícenina je volně přístupná celoročně.
S výstavbou přibyslavské gotické věže se začalo v roce 1497, protože původní byla při obléhání husitskými vojsky značně poškozena. Byla stavěna jako věž obranná.
Barokní budova bývalé radnice č.p. 1 z roku 1751 s mansardovou střechou a věžičkou skrývá muzeum, v němž nahlédnete do historie a osudu Volyňských Čechů nebo se seznámíte se s regionální pravěkou a středověkou historií. Expozice Hlasy Čechů z Volyně…
Nejcennější historickou stavbou ve městě je barokní zámek z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Zámek je v současné době využit pro školství a veřejnosti není přístupný.
Stranou centra města Podbořany na návrší stojí jednolodní pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla církve římskokatolické s věží v západním průčelí, postavený roku 1781.
Špičák (991 m) je vrchol v západním Krušnohoří v Karlovarském kraji.
Márnice byla spolu s celým komplexem kostela zapsána do seznamu kulturních památek ČR.
Neprobylická zvonice doprovázela dříve na návsi kostel sv. Ducha, který byl pro stáří a vlhkost k roku 1741 zbořen. Nový kostel byl vystavěn na kopci nad obcí, kde je je dodnes v polích, jde o kopii slánského kostela v barokním stylu.
Meditační zvon – Zvon Setkávání v Hojné Vodě připomíná světu, že tu žili a žijí, pracovali a pracují, tvořili a tvoří lidé dávných časů, nedávné minulosti a současnosti; někteří tu zemřeli, jiní byli vyhnáni.
Houbařská poradna v Karmelitské ulice je službou veřejnosti. Její činnost směřuje k podání informace začínajícím i pokročilým houbařům o jimi donesených houbách, především o druzích z volné přírody.
Turistické známky – to jsou vzpomínky s vůní dřeva.
Stará Voda je zaniklá ves, z níž se dochoval kostel, který s bezprostředním okolím od 1. ledna 2016 patří k obci Město Libavá, do roku 2015 spadal do vojenského újezdu Libavá. Turisté se sem mohou vydat v letní i zimní sezóně.
Pozdně gotický farní kostel svatého Bartoloměje z roku 1277 se nachází na konci náměstí v městečku Frymburk. Od 29. května 1305 až do roku 1946 patřila farnost pod správu kláštera premonstrátů v hornorakouském Schläglu.
Kaplička Narození Páně se nachází na lesní cestě půl km pod Lysečinskou boudou ve směru na Dolní Lysečiny u boudy Večerka.
Hora ve výšce 404 metrů nad mořem umožňuje daleký výhled. Žulové skalní město se zajímavými útvary je opředeno mnoha pověstmi.
Nejmladší z dřevěných kostelů na Severní Moravě a ve Slezsku se nachází v nejvýchodnější obci republiy, v těsné blízkosti trojmezí tří státu České republiky, Slovenska a Polska, Hrčavě.
Naučná stezka Prašivá je unikátní svým hvězdicovitým tvarem. Jejím cílovým bodem je vrchol hory Malá Prašivá. Hora Prašivá byla po staletí poutním místem. Vděčí za to dřevěnému kostelíku sv. Antonína Paduánského, postavenému v roce 1640.
Hluboká rokle se Zlatým potokem zařezává do Kaňkových hor. Začíná na okraji Třemošnice v Hedvikově.
Naučná stezka začíná na Berlově vápence v Závratci u Třemošnice, následně vede přes Lovětínskou rokli do Prachovnic, kde můžete vidět současný pohled do vápencových lomů.
Lovětínské rokle patří do státem chráněného území jako součást chráněné krajinné oblasti Železné hory.