Průkopnická secese ve Valašských Kloboukách
Město Valašské Klobouky na pomezí Zlínska a Luhačovicka ukrývá architektonický skvost, který drží významné prvenství. Bratmannova vila je totiž považována za vůbec první secesní stavbu na našem území. Za jejím vznikem stálo setkání dvou lokálních rodáků, jejichž věhlas přesáhl hranice regionu. Stavebníkem byl Josef Bratmann, který z Valašska odešel do Vídně, kde se stal úspěšným podnikatelem. Když se rozhodl pro stavbu rodinného sídla ve svém rodišti, oslovil Huberta Gessnera, tehdy začínajícího, ale velmi talentovaného architekta, který se později zařadil mezi nejvýznamnější postavy středoevropského stavitelství první poloviny 20. století.
Dílo architekta Huberta Gessnera
Hubert Gessner vtiskl budově moderní tvář, která v době svého vzniku na konci 19. století vzbuzovala značnou pozornost. Jako žák věhlasného Otto Wagnera přinesl do Valašských Klobouk nové estetické cítění a konstrukční postupy, které se výrazně lišily od tehdejší běžné produkce. Vila tak dodnes připomíná éru hospodářského a kulturního rozmachu města i úzkou vazbu zdejších osobností na tehdejší metropoli monarchie. Pro milovníky památek a historie architektury představuje tento objekt v rámci Zlínského kraje důležitý záchytný bod, jenž dokumentuje přechod od historizujících slohů k moderním architektonickým směrům.
