Architektonický experiment meziválečného Brna
V roce 1928 se moravská metropole stala centrem moderní architektury díky rozsáhlé Výstavě soudobé kultury. Jedním z jejích nejvýraznějších prvků byla výstavba obytné kolonie Nový dům, která vyrostla pod taktovkou stavitelů Čeňka Rullera a Františka Uherky. Tento ambiciózní projekt vznikl jako přímá reakce na tehdejší bytovou otázku a snahu definovat nový standard bydlení pro široké vrstvy obyvatelstva. Brno se tak zařadilo po bok významných evropských měst, která v té době experimentovala s funkcionalistickými principy v urbanismu a moderním stavitelství.
Ukázka moderního bydlení pro střední vrstvy
Na realizaci kolonie se podílelo několik předních architektů své doby, kteří dostali příležitost převést teoretické vize do praktické podoby rodinných a bytových domů. Hlavním záměrem bylo vytvořit účelné, prosvětlené a praktické prostory, které by odpovídaly potřebám moderního člověka tehdejší střední třídy. Jednotlivé objekty v kolonii představovaly různé přístupy k uspořádání interiéru i vnějšímu vzhledu staveb, přičemž důraz byl kladen především na funkčnost a úspornost. Dodnes tato brněnská lokalita slouží jako cenný doklad architektonického vývoje a zájmu o pokrokové formy bydlení, které v meziválečném období zásadně formovaly tvář města.
