Poslední svědek krumlovského opevnění
Budějovická brána představuje významnou historickou dominantu severní části Českého Krumlova. Jako jediná z původních devíti městských bran se dochovala až do současnosti, zatímco ostatní musely v průběhu staletí ustoupit rozšiřující se městské zástavbě. Tato renesanční stavba vznikla v letech 1598 až 1602 z podnětu Petra Voka z Rožmberka. Návrhu a realizace se ujal italský stavitel Dominik Cometta, který v té době působil ve službách rožmberského dvora. Brána byla strategicky umístěna tak, aby chránila čtvrť Latrán před případným útokem ze severu a zároveň tvořila reprezentativní vstup do rezidenčního města.
Architektonický kontrast dvou průčelí
Vzhled brány je charakteristický svou odlišnou podobou z vnější a vnitřní strany. Průčelí směřující ven z města má strohý obranný charakter, který zdůrazňuje její původní fortifikační funkci. Naopak strana obrácená do Latránu je pojednána mnohem zdobněji a odráží dobový vkus vrcholné renesance. Fasádu zde zdobí sgrafitová výzdoba a dochované malby. Návštěvníci si při průchodu mohou všimnout také slunečních hodin, které doplňují celkovou kompozici této renesanční stavby. Památka dodnes plní svou původní roli, neboť skrz ni proudí doprava i pěší návštěvníci směřující do historického centra. Budějovická brána tak tvoří plynulý přechod mezi moderním městem a křivolakými uličkami zapsanými na seznamu světového dědictví UNESCO.