Historie a divokost vltavského kaňonu
Vltavské údolí v úseku mezi Třebenicemi a Štěchovicemi představovalo v minulosti jeden z nejdivočejších úseků této české řeky. Na sedmi kilometrech toku zde hladina klesala o téměř dvacet metrů, což v kombinaci s úzkým korytem plným balvanů a skalních masivů vytvářelo mohutné peřeje. Původně byla tato lokalita známá jako Štěchovické proudy, ovšem od roku 1722 se vžil název Svatojánské proudy. Tato změna souvisela s osazením sochy svatého Jana Nepomuckého, který měl jako patron plavců dohlížet na bezpečnou plavbu v těchto nebezpečných a tehdy jen těžko přístupných místech.
Odkaz voroplavby a proměna krajiny
I když divoká voda v původní podobě z krajiny částečně zmizela, oblast si stále uchovává své specifické kouzlo a patří k významným cílům v regionu Posázaví. Hluboký kaňon Vltavy nabízí pohledy na strmé srázy a skalní útvary, které dnes lemují břehy přehradní nádrže v okrese Benešov. Právě zdejší náročné přírodní podmínky a romantické scenérie stály u zrodu tradice českého trampingu a pěší turistiky. Návštěvníci se dnes mohou pohybovat po stezkách v místech, kudy dříve s velkým respektem projížděli voraři se dřevem směrem k Praze. Lokalita u obce Vysoký Újezd tak zůstává trvalou připomínkou síly říčního živlu.
