Historie a proměna pohraniční krajiny
Chráněná krajinná oblast Lužické hory se rozprostírá v severních Čechách, konkrétně v prostoru mezi Šluknovským a Frýdlantským výběžkem. Toto pohoří má bohatou historii, která sahá až do hlubokého středověku. Zatímco do 13. století tvořily zdejší pohraniční území především neprostupné a divoké hvozdy, v následujících staletích se charakter krajiny pod vlivem osidlování postupně proměnil. Lidská činnost vtiskla území specifický ráz a vytvořila harmonickou kulturní krajinu, kde se zachovalé přírodní prvky citlivě prolínají s historickým osídlením. Oblast administrativně spadá pod Liberecký kraj a jejím pomyslným vstupním bodem je například okolí Jablonného v Podještědí.
Lidová architektura a přírodní ráz
Jedním z nejvýraznějších rysů Lužických hor je mimořádně zachovalá lidová architektura, která dodnes určuje tvář mnoha zdejších horských obcí. Typické roubené a hrázděné domy lužického typu představují cenné kulturní dědictví a dotvářejí malebnou atmosféru celého regionu. Tato architektura je dokladem dlouhodobého vývoje a řemeslné zručnosti dřívějších generací obyvatel. Návštěvníci zde mohou objevovat pestrou mozaiku lesů, luk a skalních útvarů, které jsou propojeny sítí cest. Celá oblast si i přes staletí lidských zásahů udržela svůj autentický charakter a nabízí prostor pro poznávání historie i klidný odpočinek v jedné z nejmalebnějších částí českého pohraničí.
