Cesta řeky z hor do vnitrozemí
Divoká Orlice představuje jeden z nejvýraznějších vodních toků východních Čech. Její cesta začíná v sousedním Polsku a v délce několika kilometrů tvoří přirozenou státní hranici. Klíčovým místem, kde řeka definitivně opouští hraniční linii a stáčí se do českého vnitrozemí, je skalnatá soutěska Zemská brána. V tomto úseku si Divoká Orlice zachovává svůj horský ráz s kamenitým korytem a svižným proudem, který je lemován hustými lesy a skalními útvary Orlických hor. Tok si v horní části udržuje značný spád, což určuje jeho specifický charakter i okolní krajinný ráz.
Vodácké vyžití a přírodní zajímavosti
Pro zájemce o aktivní pobyt v přírodě nabízí řeka různorodé možnosti. Pokud hladina vody dosáhne potřebné výše, zejména během jarního tání nebo po vydatných deštích, stává se tok vyhledávaným místem pro vodáky. Ti zde oceňují především úseky s peřejemi, které prověří jejich dovednosti při plavbě v sevřeném údolí. Kromě vodních sportů je Divoká Orlice tradičním revírem pro sportovní rybáře, jimž členité břehy a čistá voda poskytují vhodné zázemí. Řeka postupně opouští horský terén a protéká Královéhradeckým krajem směrem k soutoku s Tichou Orlicí. Společně pak vytvářejí řeku Orlici, která svou pouť zakončuje v Hradci Králové vtokem do Labe.
