Historické opevnění od Újezdu po Strahov
Hladová zeď představuje jednu z nejvýznamnějších památek středověkého opevnění Prahy. Nechal ji v letech 1360 až 1362 vybudovat český král a císař Karel IV., aby posílil obranyschopnost Menšího Města pražského, dnešní Malé Strany, a Pražského hradu. Tato mohutná hradba se táhne od paty Petřína na Újezdě přes celý hřeben kopce až k areálu Strahovského kláštera a dále směrem k Hradčanům. Její lidové označení je spojeno s pověstí o hladomoru, který Prahu v době stavby postihl. Panovník tehdy podle legendy nechal zeď vystavět především proto, aby poskytl obživu a výdělek chudým obyvatelům města, kteří si tak mohli zakoupit základní potraviny.
Architektonická podoba a současnost
Při výstavbě byla jako hlavní materiál použita místní opuka, která dává stavbě její charakteristický vzhled. Původně byla zeď vysoká přes čtyři metry a vybavena cimbuřím, ochozem a několika věžemi, které sloužily k pozorování a aktivní obraně území. Přestože v průběhu staletí prošla řadou oprav a úprav, její základní trasa zůstala zachována a dodnes určuje tvář petřínského parku. V současnosti je vyhledávaným cílem návštěvníků Prahy, kterým nabízí pohled do historie pražského fortifikačního stavitelství. Hradba plynule navazuje na okolní zeleň a tvoří přirozenou hranici mezi zahradami na svahu kopce a sousedním Strahovem, čímž dotváří siluetu jednoho z nejvýraznějších pražských vrchů.
