Architektonické proměny v srdci Hradu
Budova Kapitulního děkanství, situovaná v areálu Pražského hradu, představuje pozoruhodné svědectví o složitém historickém vývoji církevní architektury v našem hlavním městě. Ačkoliv současná vnější podoba objektu nese výrazný barokní rukopis, v samotném jádru stavby se dochovaly cenné stopy mnohem starších historických epoch. Pozorný návštěvník může v konstrukci a zdivu vytušit pozůstatky původních románských i gotických prvků, které tvoří pevný základ pro pozdější renesanční přestavbu. Právě tato stavební vrstevnatost činí z děkanství důležitý bod pro každého zájemce o detailní stavební dějiny Prahy a Hradčan.
Barokní rukopis Jana Blažeje Santiniho
Zásadní proměnu vnějšího i vnitřního vzhledu budovy inicioval v 18. století tehdejší kapitulní děkan Adam Ignác Mladota ze Solopysk. K realizaci tohoto náročného a reprezentativního záměru přizval jednoho z nejvýznamnějších architektů té doby, Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Santini vtiskl děkanství vyváženou a elegantní tvář, která odpovídala tehdejším estetickým nárokům. Jeho architektonický projekt citlivě sjednotil rozmanité starší konstrukce a vytvořil harmonický celek, který dodnes dotváří historickou atmosféru hradního areálu a připomíná éru vrcholného baroka v českých zemích.
