Historie podzemí pod jezuitským chrámem
V historickém centru Klatov se pod dlažbou kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce rozkládá rozsáhlý systém krypt. Tyto prostory vznikaly v 17. století současně se stavbou jezuitského chrámu a původně sloužily jako pohřebiště pro členy řádu. Postupem času se však místo posledního odpočinku rozšířilo i o příslušníky místní šlechty, armádní důstojníky a významné klatovské měšťany. Katakomby jsou dnes významnou památkou města a nabízejí zajímavý pohled do barokní historie celého regionu Šumavy.
Fenomén přirozené mumifikace ostatků
Hlavním specifikem klatovských katakomb je způsob, jakým došlo k uchování těl pohřbených osob. Stavitelé navrhli důmyslný systém větracích kanálů, které v podzemí udržovaly stálou teplotu a specifické proudění vzduchu. Díky tomu nedocházelo k běžnému rozkladu, ale k postupnému vysoušení a přirozené mumifikaci ostatků. Ačkoliv byla část těl v minulosti znehodnocena necitlivými stavebními zásahy do větracího systému, dodnes se v kryptách dochovalo několik desítek mumií. Návštěvníci se v rámci expozice seznámí s barokním způsobem pohřbívání i s tehdejším každodenním životem v klatovské jezuitské koleji.
