Historie a založení Havelského Města
Kostel svatého Havla představuje jednu z nejstarších a historicky nejvýznamnějších církevních památek na Starém Městě pražském. Jeho založení králem Václavem I. v roce 1232 úzce souviselo se vznikem takzvaného Havelského Města. Tato specifická čtvrť, pojmenovaná právě po svatém Havlovi, vznikla jako téměř samostatný urbanistický celek s vlastními právy a privilegii v rámci tehdejšího pražského osídlení. Pro tehdejší obyvatele i panovníka šlo o klíčovou lokalitu, která díky svému uspořádání a hospodářskému zaměření tvořila dynamickou součást středověké metropole a významně přispívala k rozvoji obchodu v jejím samotném centru.
Významná duchovní i kulturní památka
Výsadní postavení chrámu potvrzuje fakt, že byl již od středověku považován za jeden ze čtyř hlavních farních kostelů v Praze. Původně gotická stavba prošla v průběhu staletí řadou proměn, z nichž nejviditelnější je barokní úprava, která dala kostelu jeho charakteristickou čelní fasádu. Ta dnes tvoří nepřehlédnutelnou dominantu v těsném sousedství rušného Havelského tržiště. Kromě architektonické hodnoty je místo důležité i jako bod kulturní paměti, neboť v jeho prostorách nalezl místo posledního odpočinku například slavný barokní malíř Karel Škréta. Procházka kolem tohoto chrámu tak nabízí vhled do hluboké historie i uměleckého bohatství hlavního města.
