Barokní proměna historického chrámu
Dominantou historického jádra Olomouce je kostel svatého Michala, který svou současnou podobu získal během rozsáhlé barokní přestavby dokončené v roce 1707. Původně na tomto místě stál starší gotický chrám, jehož základy posloužily k vybudování nové monumentální stavby. Na velkorysé koncepci se podíleli dva významní italští architekti, Giovanni Pietro Tencalla a Domenico Martinelli. Ti do hanácké metropole vnesli prvky italského vrcholného baroka, které se projevují v dynamice fasády i vnitřním členění celého objektu. Architektonické řešení kostela citlivě doplňuje urbanistickou strukturu města a odráží dobový důraz na velkorysost a duchovní hloubku, což z něj činí jednu z nejdůležitějších církevních památek v celém regionu Střední Moravy.
Prvenství v kopulové architektuře na Moravě
V rámci moravské sakrální architektury zaujímá tento kostel výjimečné postavení, neboť je považován za nejstarší kopulovou stavbu tohoto typu na tomto území. Právě trojice kopulí, které ční nad okolní zástavbu, určuje jeho charakteristickou siluetu a zajišťuje specifické prosvětlení vnitřních prostor. Interiér chrámu díky tomu působí vzdušně a podtrhuje bohatou barokní výzdobu, která se dochovala v autentické podobě. Návštěvníci Olomouckého kraje zde mohou obdivovat mistrovské spojení historického odkazu a italského uměleckého vlivu. Poloha kostela v klidnější části historického centra Olomouce nabízí příležitost k nahlédnutí do bohaté historie města a k poznání vývoje barokního stavitelství, které zásadně ovlivnilo tvář českých a moravských měst.
