Historie lázeňství v Bělovsi
Lázeňská tradice v náchodské čtvrti Běloves započala již v první polovině 19. století, konkrétně v roce 1818, kdy zde vznikl první léčebný ústav. Toto místo v oblasti Kladského pomezí se v minulosti proslavilo především díky využití přírodních pramenů k uhličitým koupelím, které tvořily základní pilíř zdejších ozdravných procedur. Významným symbolem lokality se stala také minerální voda IDA. Tato lahodná kyselka byla po desítky let neodmyslitelně spjata s regionem a získala si věhlas i za hranicemi samotného Náchoda. Její specifické složení a chuť doplňovaly atmosféru klasických lázní, které po dlouhou dobu tvořily důležitou součást společenského a zdravotnického života v Královéhradeckém kraji.
Současný stav lázeňského areálu
Ačkoli byla Běloves po dlouhou dobu vyhledávaným cílem pro upevnění zdraví, dnes má areál nacházející se na okraji města jinou podobu. Původní lázeňské objekty již neslouží svému účelu a celý komplex je v současné době mimo provoz. Zdejší budovy postupem času značně zchátraly, což dává místu specifický ráz připomínající zašlou slávu lázeňské éry. Přestože jsou lázně v tuto chvíli nefunkční, lokalita zůstává zajímavým bodem pro turisty procházející údolím řeky Metuje. Místo slouží jako svědectví o historickém vývoji náchodského lázeňství a nabízí zamyšlení nad proměnami rekreačních areálů v průběhu staletí. I ve svém současném stavu je areál výrazným prvkem místní krajiny v těsné blízkosti česko-polské hranice.
