Pietní místo uprostřed přírody
Lesní hřbitov ve Zlíně představuje specifický koncept pietního prostoru, který vznikl na počátku 30. let 20. století. U zrodu této myšlenky stál vizionář Tomáš Baťa, který usiloval o vytvoření místa posledního odpočinku, jež by nenarušovalo krajinu, ale naopak s ní splynulo. Projekt realizoval architekt František Lydie Gahura, který do lesního porostu citlivě zasadil hroby bez klasických náhrobků a ohrad. Tragickou shodou okolností se právě Tomáš Baťa stal v roce 1932 jedním z prvních, kdo zde byl po své předčasné smrti pohřben.
Klidná lokalita u filmových ateliérů
Areál se rozkládá na jižním okraji města v kopcovitém terénu nedaleko zlínských filmových ateliérů. Hřbitov je charakteristický svou střídmou architekturou a absencí monumentálních pomníků, což návštěvníkům umožňuje nerušené rozjímání ve stínu vzrostlých stromů. Jednotlivá hrobová místa jsou často značena pouze jednoduchými deskami v úrovni terénu, aby se zachoval přirozený vzhled lesa. Tato lokalita na pomezí Zlína a Březnice dnes slouží nejen k uctění památky zesnulých, ale také jako významná ukázka baťovského urbanismu, který kladl důraz na sepětí moderního života s přírodou.
