Schowankovo mauzoleum v Albrechticích
Mohutné mauzoleum s kopulí bylo postavené v Albrechticích v Jizerských horách pro Johanna Schowanka, zakladatele firmy na výrobu dřevěných hraček v Jiřetíně pod Bukovou.
Mohutné mauzoleum s kopulí bylo postavené v Albrechticích v Jizerských horách pro Johanna Schowanka, zakladatele firmy na výrobu dřevěných hraček v Jiřetíně pod Bukovou.
V prudkém svahu pod Albrechticemi v Jizerských horách je z žulového kamene vytesáno 365 schodů. Vytesány byly osadníky kvůli lepší dostupnosti z údolí Bílé Desné.
Původní kostel v Osečné byl založen již v roce 1350. Současný kostel je trojlodní s vnitřním pseudogotickým vybavením. V kostele sv. Víta se nachází rodinná hrobka rodu Biebersteinů.
Nejcennější historickou památkou Kryštofova Údolí je raně barokní dřevěný kostel sv. Kryštofa.
Kostel z roku 1901 stojí v městské části Tanvaldu – Šumburk. Základní kámen k jeho stavbě byl položen v roce 1899.
Starokatolický kostel je zřejmě nejcennější secesní památkou města a patří k nejvýznamnějším sakrálním secesním stavbám v Evropě.
Kostel se nachází v části Liberce zvané Ruprechtice. Celý název kostela je kostel Neposkvrněné Panny Marie Královny andělů U obrázku.
Ve Vratislavicích nad Nisou u Liberce se vystřídalo během staletí několik kostelů, ovšem do dnešní doby zůstal zachován pouze kostel Nejsvětější Trojice z let 1700-1701.
Děkanský kostel je po hradu nejvýznamnější historickou památkou ve Frýdlantu, je svědkem celých jeho dějin.
Kostel sv. Josefa v Krásné nedaleko Penčína v Jizerských horách nechal téměř jen svými náklady postavit v letech 1756 až 1760 místní nejslavnější rodák Johann Josef Kittel.
Nejstarší spolehlivá zmínka o farním kostele sv. Jakuba pochází z roku 1372. Kostelu dominuje mohutná, 60 metrů vysoká věž, jež nabízí nádherné výhledy na historické centrum města.
Původně farní pozdně románský kostel sv. Bartoloměje cisterciáckého typu obklopený hřbitovem byl postaven ve druhé čtvrtině 13. století podle návrhu neznámého architekta na okraji návsi v jižní části vsi Přílezy na Karlovarsku.
Kaple sv. Huberta z roku 2014 je zasvěcená patronu myslivců. Dominantou kaple je dřevěný vyřezávaný oltář s výjevy z života svatého Huberta.
Barokní kostel obklopený hřbitovem s řadou pozoruhodných náhrobků stojí v nejvýše položené části Tatobit.
Kaple Nejsvětějšího srdce Páně se nachází v Češnovicích, v místní části Pištín na Českobudějovicku, u odbočky na Netolice.
Kostel byl navržen v roce 1926 pro evangelický českobratrský sbor v Českém Těšíně. Projekt vyhotovil Edward David a dle jeho návrhu byl kostel v letech 1928-1929 postaven.
Evangelický kostel typu baziliky byl vystavěný v letech 1926–1927. Sloužil nejprve německým luteránům, po druhé světové válce ho převzala Českobratrská církev evangelická.
V Hrabové na Šumpersku můžete navštívit krásný kostel Českobratrského evangelického sboru, ve kterém zároveň najdete i hvězdárnu!
Na konci června 2018 se v Hrabové na Šumpersku ve věži kostela Českobratrské církve evangelické znovuotevřela hvězdárna. Samotný prostor včetně úzkých schodů prošel náročnou rekonstrukcí.
Kostel Narození Panny Marie na Kostelci upoutá už z dálky. Stojí totiž na vršku nad vesničkou Nový Kostelec nedaleko Borotína.
Kostel sv. Šimona a Judy v Antošovicích u Votic byl postaven v přechodném slohu ve 13. století. Svědčí o tom například raně gotický portál v jeho průčelí, který je také velice cennou kamenickou prací.
V místě dvou původních domů při bývalé Strahovské bráně v Nerudově ulici byl v letech 1691 až 1717 postaven kostel Panny Marie zvaný U Kajetánů.
O poličském farním kostele jsou zmínky již z roku 1321. Po velkém požáru města v roce 1845 se začalo se stavbou toho současného trojlodního novogotického. Ve věži kostela se nachází rodná světnička hudebního skladatele Bohuslava Martinů.
Současný chrám svaté Markéty Antiochijské je dominatnou kraje. Byl vystaven na místě bývalého benediktinského kláštera založeného ve 12. století, který byl zničen za husitských válek.
Kostel Povýšení sv. Kříže založen roku 1788. Krátce na to vyhořel a roku 1798 byl postaven znovu. Zajímavostí je u jižního vchodu zazděný klenební svorník s reliéfem, známým pod názvem Levínský kocour.