Kostel Božího těla v Jablunkově
Kostel byl vybudován v roce 1605, původně v renesanční, později přestavěn v novogotickém stylu.
Kostel byl vybudován v roce 1605, původně v renesanční, později přestavěn v novogotickém stylu.
Barokní kaple, umístěná naproti rybníku Barbora, byla postavená litoměřickým stavitelem Octaviem Broggiem, jako hřbitovní kaple.
Římskokatolický kostel Zvěstování Panny Marie v Duchcově je barokní zámecký kostel nacházející se v historickém centru města.
Poutní kostel obklopený areálem proboštství Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou stojí na místě gotického kostela z konce 15. století.
Barokní kostel stojí na místě, kde původně stával od 12. století kostel gotický. Ten však přestal velikostí vyhovovat a tak v roce 1721 začala jeho přestavba do nynější podoby.
Někdejší luterský kostel v Hrádku nad Nisou vznikl ve slohu saské novorenesance na přelomu 19. a 20. století.
Založení významné architektonické památky kláštera spadá do 2. poloviny 14. století, kdy zde působil řeholnický řád augustiánů. V době husitských válek byl klášter opuštěn.
Kostelík Máří Magdalény z roku 1693 byl vybudován stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem. Vzorem pro vybudování kostelíka byla skalní kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Maří Magdaléna dlela na pokání. Zvláštností této stavby byly vnitřní…
Katolický kostel sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou patří k nejvýznamnějším barokním stavbám v Trojzemí.
Kostel byl postaven v roce 1061 Mstišem, purkrabím knížete Spytihněva. V celé architektuře se prolínají gotické a renesanční prvky, vzniklé za přestavby v letech 1573 – 1575 po požáru města.
Kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána, nazývána též bzenecký Floriánek, byla postavena v roce 1703. Na konci druhé světové války byla stavba podminována a zničena ustupujícími vojáky německé armády. Obnovit se jí podařilo až roku 2018. Ve věži nově…
Pozdně baroktní kostel Navštívení Panny Marie je dominantou Města Albrechtice. Jeho dnešní podoba je z poslední čtvrtiny 18. století.
Velkolepá stavba obrovského moderního kostela svatého Ducha trvala v rozmezí let 2002 – 2014 a vyžádala si nemalé finanční prostředky.
Na zdejším místě existovala počátkem 9. století rybářská osada, která brzy zanikla a kolem poloviny téhož století tu byla vystavěna rozměrná kamenná stavba palácového typu, nejreprezentativnější objekt v celé tehdejší uherskohradišťské aglomerace.
Toužíte poznat minulost ještě hluběji a ocitnout se přímo na místech spjatých s Velkou Moravou? Vydejte se na volně přístupnou archeoogickou lokalitu, kde můžete vidět základy velkého chrámu.
Architektonicky velmi cenná stavba významného raně barokního architekta Giovanniho Pietra Tencally z let 1669 – 1683 je významným dokladem vývoje moravské barokní architektury. Lomnický farní kostel patří k nejvýznamnějším církevním raně barokním…
Původně dřevěný děkanský kostel byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Přemysl Otakar I. jej nechal vystavit z kamene ve slohu gotickém a zasvětit sv. Václavu.
Drobná stavba z roku 1670 s kruhovou dispozicí a zvonicí přistavěnou k východní straně stojí na bývalém hřbitově v Lomnici u Tišnova. Raně barokní stavba je dominantou městyse.
Kostel Archanděla Michaela v Branné je cennou renesanční stavbou. V roce 1958 byl kostel i s farou prohlášen kulturní památkou.
Kostel byl postaven v roce 1789 v prosté pozdně barokní formě, která byla typická v období josefínských reforem.
Klášter premonstrátek, založený již na počátku 13. století, si za dobu své existence prošel bouřlivými časy. Bývalé sídlo řádových sester si dnes oblíbili netopýři. Ve sklepích konventu a prelatury každoročně zimuje až sedm druhů těchto vzácných…
Město Švihov má na svém katastru nejednu historickou raritu – a jednou z nich je i kostel, ve kterém se bydlí.
Kostel sv. Jiljí, dnes hřbitovní, je pozůstatkem prvotního zemanského sídla ve Švihově. Kostel byl přímou součástí panského sídla.
Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746.
Šťáhlavskou kapli Povýšení sv. Kříže si jako místo svého posledního odpočinku vyvolili poslední majitelé šťáhlavského panství Černínové a Valdštejnové.