Nový hřbitov v Dolních Břežanech tvoří přirozenou součást komponované krajiny. V roce 2017 byl oceněn Národní cenou za architekturu. Získal 1. místo v kategorii krajinná architektura. Přírodní hřbitov je nejen funkční a esteticky silný, ale také…
Kostel svatého Vojtěcha je dominantou města a významným zástupcem barokní architektury na severu Čech.
Kostel svatého Jana Křtitele Na prádle založený roku 1142 stojí na Malé Straně poblíž Kampy.
Svatojakubské varhany pocházejí z počátku 18. století, ve 20. století byly přestavěny. Nástroj kombinuje barokní charakter s prvky romantického zvukového ideálu. S 91 rejstříky a 8277 píšťalami jsou to největší varhany v Praze .
Obdivuhodným stavitelským dílem je hvězdicová klenba kostela, založeného Karlem IV. v malebném koutě nad nuselským údolím přímo proti Vyšehradu.
Kaple sv. Judy Tadeáše tvoří západní křídlo dobřichovského zámku.
Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní…
Kostel sv. Jana Nepomuckého je dominantou městské části. V roce 1729 jej podle pověsti nechal nad Chuchlí postavit polský šlechtic, který se uzdravil ve zdejších lázních.
Poutní kostel obklopený areálem proboštství Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou stojí na místě gotického kostela z konce 15. století.
Kostelík Máří Magdalény z roku 1693 byl vybudován stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem. Vzorem pro vybudování kostelíka byla skalní kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Maří Magdaléna dlela na pokání. Zvláštností této stavby byly vnitřní…
Jednou z nejstarších nemovitých kulturních památek Městské části Praha 4 je raně barokní kostel sv. Pankráce stojící v místě menšího parku, bývalého hřbitova, zrušeného v roce 1866, při ulici Na Pankráci.
Původně románský kostel z poslední čtvrtiny 12. století, údajně součást dvora pražských kněžen. Z románské stavby se zachovalo řádkové zdivo lodi – viditelné je na severní straně lodi, na jižní stěně je odkryt románský portál a okno.
Dům kazatele vznikl jako obytný objekt pro kazatele působícího při pražské Betlémské kapli a je dáván do souvislosti s osobností mistra Jana Husa, který v kapli kázal v letech 1402 – 1413.
Novogotická stavba z konce 19. století od významného českého architekta Josefa Mockera, stavitele pražské svatovítské katedrály. Nad hlavním vchodem je umístěn znak knížat Fürstenberků, donátorů stavby.
Pomník je jedním z nejvýznamnějších secesně symbolistních děl českého monumentálního sochařství, stojí od roku 1915 na Staroměstském náměstí. Autorem sochy je Ladislav Šaloun. Dílo bylo odhaleno u příležitosti 500. výročí Husova upálení.
Socha je připomínkou existence původního Mariánského sloupu se sochou Immaculaty na Staroměstském náměstí, vztyčeného roku 1652 na památku úspěšné obrany Prahy proti švédským vojskům v roce 1648.
Kostel sv. Václava na Proseku je trojlodní románská bazilika, podle pověsti založena Boleslavem I. v roce 970.
Kostel svatého Havla je jednou z našich nejstarších církevních památek. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1115. Stojí na vrchu Havlín, který je ve starších zápisech nazýván Osek. Kostel je původně románský, dnes v barokizované podobě.
Jedná se o původně románský kostel, který stojí mezi tokem Botiče a Hamerským rybníkem. Základ kostela pochází z první poloviny 12. století, ve 14. století byl z románského stylu přestavěn v gotickém slohu.
Byl postaven v letech 1930 – 1935 podle návrhu architekta Pavla Janáka v konstruktivistickém stylu. Třídílná stavba se skládá z vlastní modlitebny, věže a obytného domu. Kromě pravidelných bohoslužeb se v kostele konají koncerty, výstavy a přednášky.
Kostel na Čechově náměstí ve Vršovicích je proslulý pro svůj výrazný konstruktivistický sloh, ale i jako náročná stavba, realizovaná jako vůbec první kostel v Čechách s použitím skeletové železobetonové konstrukce. Byl postaven v letech 1929 – 1930…
Chrám sv. Václava je postaven v čistém slohu starokřesťanské basiliky a je to jedna z nejvýznamnějších českých novorenesančních památek. Chrám má dvě věže vysoké 50 metrů. Vystavěn byla v letech 1881–1885.
V klidné městské části Praha – Řepy je oblíbenou turistickou kuriozitou místní hřbitůvek, kde na věky odpočívá „starej lotr mexickej“ aneb polepšený lupič, Václav Babinský. Jinak se hřbitov proslavil i natáčením filmu Kytice.
Kostel byl vystavěn v letech 1766 – 1770 na místě románského kostelíka. Jedná se o mohutnou jednolodní pozdně barokní stavbu. Interiér je rokokový z 2. poloviny 18. století.
Kostel stojí na návrší nad někdejší hornickou obcí, která se zabývala těžbou stříbra, uprostřed hřbitova. Původně se jednalo o barokní kostel, který byl upraven v novorománském stylu v 19. století. Ve 21. století byl kostel opraven.
