Kostel sv. Martina s vyhlídkovou věží v Krnově
Římskokatolický farní kostel sv. Martina je bezpochyby hlavní pohledová dominanta slezského města Krnova i jedinečná historicko – architektonická památka.
Římskokatolický farní kostel sv. Martina je bezpochyby hlavní pohledová dominanta slezského města Krnova i jedinečná historicko – architektonická památka.
V horní části Komáří dolinky u Javorníku stojí již po staletí v lesní půdě zvláštní kamenný památník, který je v okolí všeobecně známý pod názvem „Sedm křížů“.
Na tzv. Předním cvilínském kopci, nad Krnovem, se majestátně tyčí dvojvěžový červenobílý barokní poutní kostel Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné. Mnoho návštěvníků sem každoročně přijíždí na pravidelné církevní poutě.
Kostel byl postaven v letech 1777 až 1779. Dříve se k bohoslužbám využívala kaplička ze začátku 18. století, která stála uprostřed dnešního hřbitova. Ta však byla zchátralá a její kapacita už nestačila zvyšujícímu se počtu obyvatel.
Křížová cesta z Bílovce směrem na Bílov bude přístupná od jara 2018. Křížová cesta vychází z z tradičních maleb, které zachycují posledních pár hodin života Ježíše Krista.
Kostel byl postaven byl v letech 1808 – 1809 v klasicistním slohu. Samotná stavba byla řešena formou sbírky. Původní záměrem byla jen kaple, ale štědří dárci umožnili postavit menší kostel.
Kostel sv. Aloise pochází z roku 1801, je postaven v empírovém stylu a leží ve výšce 633 m. n. m.
Kostel je jednolodní stavba z konce 14. století. V ohradní zdi hřbitova se nachází také průjezdní stavení, které tvoří jakýsi „vstupní objekt“ na hřbitov a pochází z 19. století.
Vznikl v letech 1727 – 1728 přestavbou goticko–renesanční hradní kaple ze 2. čtvrtiny 16. století. Jedná se o jednolodní stavbu s boční kaplí, v jejíž předsíni se nachází reliéf Panny Marie.
Neobvyklý novokonstruktivistický kostel Československé církve husitské od stavitele Josefa Sovy byl dostavěný v roce 1933. Nachází se na okraji města u silnice při příjezdu od Mohelnice.
Původně románský kostel se zvonem z roku 1550. Dochované románské fragmenty potvrzují datum původu z počátku 13. století, díky čemuž je kostel nejstarším v regionu. Kostel byl goticky a renesančně přestavěný a upravený v klasicistně-barokním stylu…
Pozdně baroktní kostel Navštívení Panny Marie je dominantou Města Albrechtice. Jeho dnešní podoba je z poslední čtvrtiny 18. století.
Kostel Archanděla Michaela v Branné je cennou renesanční stavbou. V roce 1958 byl kostel i s farou prohlášen kulturní památkou.
Kostel pochází ze 16. století. V ohradní zdi kostela byly nalezeny zazděné dvě dělové koule a pískovcová desta, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku 1643 švédská vojska útok na městečko a zámek.
Farní kostel sv. Michala stojí v severní části historického jádra města, na hraně svahu k Podolskému potoku. Vznik kostela nesporně souvisí se založením města Rýmařova nejpozději v 70. letech 13. století.
Jako sídlo si Kleinové vybrali jeden z objektů zdejší zbrojovky, který byl přestavěn na zámek. V protější stráni pak vystavěli Mauzoleum. Architektonicky cenný objekt dnes stojí na okraji parku, blízko silnice 1/44.
Kostel svatých Cyrila a Metoděje v Loučná nad Desnou vznikl původně jako zámecká kaple v době, kdy panství patřilo velehradským cisterciákům.
Poblíž Křížové cesty se nachází poutní místo s dřevěnou kaplí Svaté Anny a se studánkou s takzvanou Svatou vodou.
Hřbitovní kaple byla postavena v roce 1839, ale po odsunu sudetských Němců začala stavba rychle chátrat. Dokonce se říkalo, že kapli čeští obyvatelé vypálili, ale zřejmě to byla jen fáma.
Kostel svaté Máří Magdalény v Pustých Žibřidovicích je cennou stavbou z roku 1735. V roce 1958 byl zapsán na seznam kulturních památek spolu s křížem, sousoším Piety z 1.poloviny 19. století a ohradní zdí se vstupní branou.
Barokní stavba z počátku 18. století, která nahradila dřevěný kostel z doby předbělohorské.
Kostel Navštívení Panny Marie, zvaný kaple V Lipkách, je nejhodnotnější historickou památkou Rýmařova. Kaple je považována za perlu severomoravského baroka.
Za 2. světové války byl zde v Rudohoří (Vietseifen) zřízen zajatecký tábor, ve kterém bylo umístěno až 100 ruských zajatců, pracujících v lese. Z tábora zbyly pouze základy jednotlivých domů. V roce 1960 zde byl zřízen symbolický hřbitov.
Původně hřbitovní kostel stojí na Nádražní ulici, kněžiště a východní část zde stojí od r. 1584, v dalších stoletích byl kostel barokně upraven.
Kapli sv. Antonína Paduanského naleznete v Rychlebských horách na Javornicku. Místo je jinak zvané U Antoníčka nebo jenom Antoníček. Vedle kaple naleznete také pramen – neboli studánku sv. Antonína Paduanského s pitnou vodou.