Kamenný most v Brandýse nad Labem
Most patří k nejvýznamnějším dochovaným mostním dílům předbělohorského období v Čechách.
Most patří k nejvýznamnějším dochovaným mostním dílům předbělohorského období v Čechách.
Zbytky hradu Ronova se nacházejí na kopci nad údolím řeky Svitavy, při silnici Adamov – Útěchov. Stavbu připomínají jen zbytky zdiva a pomyslné zbytky hradby.
Zámek v Adamově nechal v letech 1806 – 1809 zbudovat Jan Josef I. Lichtenštejn, původně jako empírový lovecký zámeček s parkem. V současné době je součástí areálu Adamovských strojíren.
Vzácnou památkou brandýské židovské obce je hřbitov, který se původně nacházel za hranicí města.
Dominantou města Kasejovice je raně gotický kostel svatého Jakuba, vystavěný koncem 13. století.
Kasejovická radnice, pozdně renesanční budova, byla po několika požárech přestavěna v roce 1868 do dnešní podoby.
Kostel byl v Adamově vybudován v letech 1855 – 1857 podle návrhu vídeňského architekta Josefa Kiesera. Společně s kostelem byla vybudována fara, školní budova a hřbitov.
Malý empírový zámek postavený na konci 18. století Janem Rudolfem Černínem poblíž léčivého pramene na svahu vrchu Žďár.
Dominantní památkou Chudenic, úzce spojenou s Czerninským rodem, je gotický farní kostel svatého Jana Křtitele.
Budova renesanční radnice nacházející se na západní straně náměstí byla postavena na základech dvou gotických domů.
Barokní komplex Jaroměřic patří k nejmohutnějším zámeckým architekturám první poloviny 18. století u nás i v Evropě.
Nedílnou součástí zámeckého souboru v Jaroměřicích nad Rokytnou je děkanský chrám sv. Markéty. Za autora přestavby kostela stejně jako zámku je považován Jakub Prandtauer a snad se konzultačně podílel na podobě chrámové stavby i vídeňský architekt…
Novorenesanční radnice na Dukelském náměstí byla postavena v letech 1905-1906 podle projektu profesora německé techniky v Brně Ferdinanda Hracha.
Kostel nacházející se u příjezdu do města ve směru od Lokte je na první pohled poměrně nenápadnou stavbou.
Obec si roku 1998 zahrála roli sluncem rozpálené hanácké vesnice ve filmu Je třeba zabít Sekala režiséra Vladimíra Michálka. Obec se nachází nedaleko Zvíkovského Podhradí a vodní nádrže Orlík. Východní část obce kolem barokního zámku byla vyhlášena…
Židovský hřbitov v Miroticích byl založen před rokem 1647 a je jedním z nejlépe zachovalých v jižních Čechách. Na hřbitově se nachází márnice, náhrobky mramorové, žulové a pískovcové ze 17. až 20. století.
Kostel sv. Jiljí v Miroticích je připomínán již v roce 1254. Věže kostela jsou časo zobrazeny na kresbách Mikoláše Alše. Dnešní podoba je výsledkem pseudorománské přestavby v letech 1870 – 1872.
Dvě krásné kamenné památky dominují loštickému náměstí. Čtyřboká kašna i neogotický sloup s upraveným okolím jsou častým místem odpočinku obyvatel a návštěvníků města.
Neobvyklý novokonstruktivistický kostel Československé církve husitské od stavitele Josefa Sovy byl dostavěný v roce 1933. Nachází se na okraji města u silnice při příjezdu od Mohelnice.
Původně románský kostel se zvonem z roku 1550. Dochované románské fragmenty potvrzují datum původu z počátku 13. století, díky čemuž je kostel nejstarším v regionu. Kostel byl goticky a renesančně přestavěný a upravený v klasicistně-barokním stylu…
Nejcennější památkou města Horní Slavkov je gotický pevnostní kostel sv. Jiří. Kostel je v historických pramenech připomínán již kolem roku 1380, ve starší literatuře se dokonce uvádí i rok 1242.
Až do poloviny 20. století se dochoval ojedinělý ráz ryze renesančního Horního Slavkova.
V 16. až 19. století byl budován a využíván pás opevnění Jablunkovské šance, který chránil Slezskou zemskou hranici. Jedná se o unikátní fortifikační památku, která nemá srovnatelnou analogii nejen v České republice.
Jedná se o empírový měšťanský dům z poloviny 19. století. Sladovna sloužila tehdejší židovské čtvrti.
První dřevěná synagoga byla vystavěna již kolem roku 1560. V letech 1805 – 1806 došlo k rozšíření nové synagogy a k její úpravě v klasicistním slohu. V této podobě se budova dochovala do současnosti.