Kostel sv. Panny Marie Pomocné na Gruni
Dřevěný kostelík z roku 1890 je zasvěcen Panně Marii – Pomocnici křesťanů. Stojí na místě, kde od roku 1773 stávala dřevěná socha Panny Marie Frýdecké na kamenném podstavci.
Dřevěný kostelík z roku 1890 je zasvěcen Panně Marii – Pomocnici křesťanů. Stojí na místě, kde od roku 1773 stávala dřevěná socha Panny Marie Frýdecké na kamenném podstavci.
Renesanční tvrz byla vystavěna v letech 1556 – 1563, na konci 16. století byly dostavěny nádvorní arkády. Během vlastnictví příslušníky lobkovického rodu byla tvrz využívána pouze jako užitková budova dvora.
Místo posledního odpočinku členů rodiny z Riesse-Stallburgu, jimž Velkostatek Odolena Voda-Panenské Břežany patřil od roku 1828 do konce 19. století.
Kostel je goticko-renesanční sakrální stavba postavená na místě staršího kostela a tvoří dominantu uprostřed třebenického Paříkova náměstí. Nejprve vznikla roku 1551 velká věž v severozápadním nároží. Loď a presbytář byly postaveny v letech 1591 –…
Kaple Očistec, jak je také někdy zvána, patří k piaristickému kostelu Nalezení sv. Kříže a těsně přiléhá k západnímu křídlu kolejní budovy, z níž je také možné do kaple vstoupit.
Patnáct obrazových zastavení vytvořil místní rodák Petr Urban, vedou územím dříve zvaným Malé Polsko.
Kostel Navštívení Panny Marie, zvaný kaple V Lipkách, je nejhodnotnější historickou památkou Rýmařova. Kaple je považována za perlu severomoravského baroka.
Kostel byl postavený v letech 1804–1805 na místě dřevěného kostelíka z roku 1788.
Původně románská rotunda stojí na jihovýchodní straně kostela sv. Jiljí.
Dominantou vytvářející charakteristické panorama města, je farní kostel sv. Jiljí, trojlodní chrám s presbytářem.
Pozůstatky hradeb leží na pozemku fary západně od kostela sv. Jiljí, součástí jsou části hradební zdi, okrouhlá bašta a městský brána "pod farou".
Synagoga v Miroslavi bývalá židovská modlitebna, dnes slouží jako dům kultury.
Hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji města mezi ulicemi Nádražní a Rybniční. Byl založen bratrstvem Chewra-Kadischa v 16. století. V roce 1886 proběhla modernizace hřbitova a roku 1902 přistavěna nová obřadní síň.
Kostel Českobratrské církve evangelické – jeden ze dvou miroslavských chrámů – není v pravém slova smyslu dominantou obce přesto, že v rámci města má nezastupitelné postavení.
Kostel byl zbudovaný v letech 1722–29 z podnětu louckého kláštera.
Nejdecká křížová cesta je romantickým místem skrytém v přilehlém lese Křížového vrchu. Byla vybudována v letech 1851 – 1858 a neměla a dosud nemá široko daleko sobě rovné pro svou délku 1,5 km a nádhernou polohu přímo nad centrem města.
O kostele sv. Martina existuje první zmínka již v roce 1354 a byl prvním kostelem v Nejdku. Malá gotická stavba byla v průběhu staletí rozšiřována a přizpůsobována dobovému vkusu.
Hradní románsko-gotická věž je nevýznamnější nejdeckou historickou památkou. Věž je zbytkem původního hradu postaveného v období někdy kolem roku 1250 Konrádem Plikem, který sloužil k ochraně zemské stezky i k uložení cenností a cínu vytěženého v…
Za 2. světové války byl zde v Rudohoří (Vietseifen) zřízen zajatecký tábor, ve kterém bylo umístěno až 100 ruských zajatců, pracujících v lese. Z tábora zbyly pouze základy jednotlivých domů. V roce 1960 zde byl zřízen symbolický hřbitov.
Na první pohled vypadá stavba jako zvláštní hodiny u řeky. Ale limnigraf na břehu stojí právě proto, aby měřil vodu ve Vltavě a varoval Pražany před případnou povodní. Pravidelné otáčení válce zajišťuje hodinový stroj, výši vodní hladiny a tedy i…
Sousoší chlapců z knihy Karla Poláčka Bylo nás pět se nachází v centru Rychnova nad Kněžnou a je oblíbeným objektem rodinných fotografií.
V Kralupech nad Vltavou se přímo před městským úřadem na Palackého náměstí můžete setkat s hlavní postavou díla Jaroslava Haška „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“.
V srdci Masarykova náměstí poblíž kostela sv. Vavřince se nachází litinová lavička s realistickou sochou spisovatele Josefa Škvoreckého v nadživotní velikosti v jemu typické uvolněné póze. Podíváme-li se pozorně, najdeme na lavičce a podstavci…
Před rodným domem Sigmunda Freuda v Příboře objevíte jednu z nejoriginálnějších soch u nás – měděnou vyšetřovací pohovku, která je symbolem a „pracovním nástrojem“ mnoha analyticky orientovaných psychiatrů a psychologů.
Anton I. Cajetan Latzel se narodil ve Skorošicích, usadil se poté v dnešní Vápenné a kromě hospodářství zde provozoval i vápenku a bělírnu příze. V letech 1869 a 1871 postavil jako jeden z prvních ve Slezsku kruhovou vápennou pec. Ve Vápenné se…