Horní brána v Telči
Horní neboli Velkou bránu v Telči tvořily dvě průjezdné věže z obou stran příkopu. Vnější brána je doposud zachovaná, tvoří ji jednopatrová budova z 2. poloviny 16. století, zdobená sgrafitem.
Horní neboli Velkou bránu v Telči tvořily dvě průjezdné věže z obou stran příkopu. Vnější brána je doposud zachovaná, tvoří ji jednopatrová budova z 2. poloviny 16. století, zdobená sgrafitem.
Z náměstí Zachariáše v Telči můžete vyjít Dolní bránou neboli malou bránou přes hráz Štěpnického rybníka.
Hradby v Telči vznikly ve 14. století, byly původně asi 9 m vysoké, v 17. století pak zvýšeny na 10,5 m a ukončeny římsou.
Nedaleko náměstí v Telči naleznete budovu bývalé synagogy, která v 19. století vyhořela, pak byla přestavěna a následně v druhé světové válce bylo její vybavení zcela zničeno nacisty. Pro budovu se hledá využití, mohla by být obnovena.
Kamenná šestiboká tzv. horní kašna je situována ve východní části náměstí Zachariáše z Hradce v Telči na místě původní dřevěné kašny.
Uprostřed náměstí Zachariáše z Hradce v Telči se nachází renesanční kamenná šestiboká kašna, tzv. dolní. Je památkově chráněna.
Poznejte nejen hutnickou historii Těšínského Slezska. Nová tematická trasa představuje 16 zajímavých míst spjatých s historií dřeva, železa a lidí, a to v české i polské části Těšínského Slezska.
V areálu národní kulturní památky Slovanské hradiště v Mikulčicích vzniklo muzeum „Bílý dům“, které od sezony 2024 prezentuje historii a současnost archeologického výzkumu Velkomoravské říše jako předního významného centra Velké Moravy.
Hradební systém kolem centra Tábora je dodnes jeho chloubou. Vznikl kolem poloviny 15. století. Dnes jsou městské hradby chráněnou památkou.
Areál tvořený budovou bývalého špitálu čp. 285 se středověkými základy a budovou cenné kaple sv. Alžběty z roku 1718 se nachází na Špitálském náměstí v historickém jádru města Tábor. Budova je památkově chráněna. Dnes slouží pravoslavné církvi.
Na náměstí v Táboře stojí socha Jana Žižky z Trocnova. Slavný husitský vojevůdce sehrál důležitou roli v budování města i při vzestupu moci a slávy husitského Tábora.
Táborská radnice se řadí k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. S jejím budováním se začalo pravděpodobně v prvních letech 16. století, kdy městská rada nechala strhnout tři domy na západní frontě náměstí.
V malém lesíku mezi Koudelovem a Skovicemi u Čáslavi se nachází nenápadný pomníček, který upomíná na operaci Percentage, její tragickou dohru, a především na velkou odvahu jednoho výsadkáře a několika místních mužů.
V areálu Pražského hradu stojí Nové proboštství od poloviny 19. století. V posledních letech prošlo rekonstrukcí, dokonce se zde přistavovalo.
Pozůstatek zaniklé středověké vsi Bijadla u Merklína je sýpka. Ta byla přestavěna z kostela. Budova je kulturní památkou a o její záchranu se snaží manželé, kteří bydlí nedaleko.
Perlou interiérů jihlavských renesančních paláců jsou velkoryse pojaté a zdobené vysoké síně.
Pražská nábřeží jsou součástí regulace toku Vltavy, která vznikla převážně na přelomu 19. a 20. století. V současnosti jsou součástí Pražské památkové rezervace a představují kreativní prostor v centru města pro trávení volného času a konání…
Nábřeží Ludvíka Svobody na Novém Městě v Praze vede podél pravého břehu Vltavy od Štefánikova mostu k Hlávkovu mostu. Své pojmenování dostalo podle českého státníka Ludvíka Svobody, který byl v letech 1968–1975 československým prezidentem.
Až na krátký úsek mezi Národním divadlem a ulicí Na Struze, který je starší a vznikl už v souvislosti se stavbou původního řetězového mostu, bylo nábřeží vybudováno po roce 1903. Zajímavostí je, že jde pravděpodobně o nejčastěji přejmenovávané…
U stanice metra na Florenci v Praze si chodci všimnou zvláštní skulptury z éry brutalismu – jedná se o pozlacené kulaté hodiny a tabuli s časy ve světových metropolích, oboje je umě zakomponováno v plastice Rudolfa Svobody.
Křížová cesta v Načeradci byla postavena v roce 1738 a vede na Holý vrch. Tvoří ji třináct zděných hranolových kapliček se stříškou.
Schejbalova vila je jedinečný prostor, který stále dýchá svobodným duchem první republiky a navozuje tak příjemně uvolněnou atmosféru. Vilu je možné si pronajmout na události různého druhu.
Umělkyně Blanka Kirchner, na 600 zaměstnanců a studentů fakulty i umělá inteligence. Ti všichni se autorsky podíleli na novém uměleckém díle – textové instalaci a publikaci pro Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou TUL.
Proslulým obyvatelem Poděbrad je malý trpaslík, který odbíjí kladívkem do mochomůrky čas nejen lázeňským hostům, ale také všem, co žijí nebo zavítají do Poděbrad. Trpaslíka s červenou čepičkou najdete kousek od květinových hodin.