Dům u Michala v Telči
Na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči se nachází Dům u Michala – prostor, který v sobě spojuje ubytovací zařízení, výtvarné dílny a kulturní aktivity.
Na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči se nachází Dům u Michala – prostor, který v sobě spojuje ubytovací zařízení, výtvarné dílny a kulturní aktivity.
Na hlavním nádvoří zámku v Telči se nachází kaple Všech svatých z roku 1580. Renesanční kaple byla vytvořena jako místo posledního odpočinku Zachariáše z Hradce a jeho manželky.
V zámeckém parku v Telči nalezneme skleník z první poloviny 19. století. Vystavěn je ve stylu klasicistním a je památkově chráněn.
Konvikt znamená, že jde o domov s konkrétním duchovním programem. V Telči se v této budově dnes nachází vzdělávací a konferenční centrum.
Kostel Jména Ježíš stojí na náměstí Zachariáše v Telči od poloviny 17. století, vysvěcen byl byl 11. září 1667 olomouckým biskupem Karlem z Lichtensteina.
Jezuitská kolej v Telči stojí nedaleko tamního zámku, byla postavena mezi léty 1651 – 1654.
Město Telč se jako jedno z nemnoha měst na Moravě mohlo chlubit už v 15. století tím, že mělo svou radnici. Nicméně dnešní podoba budovy je mladšího data. Původní budova vyletěla do povětří.
Kostel sv. Ducha v Telči byl postaven na půdorysu původního románského kostela k tamní věži. První zmínky pocházejí z roku 1414.
Součástí městského opevnění v Telči byly i bašty. Poslední dochovanou románskou baštu můžeme vidět z ulice Krátké u Horní brány, kolem dnes již mělčího příkopu jdeme ulicí Na Parkaně.
Horní neboli Velkou bránu v Telči tvořily dvě průjezdné věže z obou stran příkopu. Vnější brána je doposud zachovaná, tvoří ji jednopatrová budova z 2. poloviny 16. století, zdobená sgrafitem.
Z náměstí Zachariáše v Telči můžete vyjít Dolní bránou neboli malou bránou přes hráz Štěpnického rybníka.
Hradby v Telči vznikly ve 14. století, byly původně asi 9 m vysoké, v 17. století pak zvýšeny na 10,5 m a ukončeny římsou.
Kamenná šestiboká tzv. horní kašna je situována ve východní části náměstí Zachariáše z Hradce v Telči na místě původní dřevěné kašny.
Uprostřed náměstí Zachariáše z Hradce v Telči se nachází renesanční kamenná šestiboká kašna, tzv. dolní. Je památkově chráněna.
Tradiční venkovská chalupa č. p. 26 v Klátovci představuje ukázku lidové architektury západní části Českomoravské vrchoviny z poloviny 19. století. Je úzce spjata s životem a tvorbou uměleckého manželského páru Bohumily Doleželové a Jiřího Mareše.…
Sto dvacet let stará kovárna, ležící na starém městě renesančního města Telč, zapsaného na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nabízí nahlédnutí do kovářského řemesla a možnost se vrátit o sto let zpět, a stát se na jeden den kovářem…
Historické jádro města ležící mezi dvěma rybníky je od roku 1970 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu UNESCO. Centrem rezervace je podlouhlé náměstí s měšťanskými domy a rozsáhlý areál renesančního zámku.
Na skalnatém úbočí lesoparku Hrádek uprostřed Třebíče je situována dominanta místa, Masarykova vyhlídka, která byla v roce 2023 prohlášena za kulturní památku.
Dominantou Stonařova je kostel sv. Václava. Původní kostel byl postaven ve 14. století. Postupně byl několikrát upraven. Hřbitov kolem kostela byl zrušen na konci 19. století. Zůstala jen hřbitovní kostnicová kaple, tzv. karner.
Pomník tvoří částí monolitu původně objednaného pro Pražský hrad, kámen se však po cestě rozdělil na dva kusy a jeho část byla použita pro stavbu pomníku v Telči.
Nejstarší spolehlivá zmínka o farním kostele sv. Jakuba pochází z roku 1372. Kostelu dominuje mohutná, 60 metrů vysoká věž, jež nabízí nádherné výhledy na historické centrum města.
Dům nazývaný také jako Dům Johela Begla je nedílnou součástí židovské čtvrti, která byla v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dům je situován v nejstarší, západní části čtvrti.
Původně dvůr Jana z Veitmile, později jezuitský dispensář. Během 19. století zde byla zřízena textilní manufaktura. Dnes je sídlem Národního památkového ústavu.
Dům čp. 29 prošel v letech 2014 – 2016 komplexní obnovou, která starobylému objektu navrátila důstojný vzhled a přinesla rovněž několik zajímavých objevů.
Kamenná nika s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého v okrese Havlíčkův Brod se nachází v polích jihovýchodně za obcí Radostín na mírném návrší mezi dvojicí vzrostlých lip, u dnes již zaniklé cesty.