Pohnuté osudy prostějovského pomníku
Pomník prvního československého prezidenta v Prostějově patří k místům s mimořádně silným příběhem, který věrně zrcadlí dramatické dějiny 20. století. Bronzová socha byla odlita v roce 1938 podle návrhu významného sochaře Otakara Španiela. Její veřejné působení však mělo být záhy přerušeno nacistickou okupací. Aby se zabránilo zničení díla německými vojsky, rozhodli se tehdejší obyvatelé sochu v roce 1939 tajně zakopat. Díky tomuto odvážnému činu přečkal Masarykův portrét válečná léta v bezpečí pod zemí a po osvobození se mohl na krátký čas vrátit na své čestné místo.
Symbol odporu a návrat na náměstí
Klidné poválečné období však netrvalo dlouho. V roce 1953 se pomník stal terčem tehdejší komunistické moci, která jej nechala pod rouškou noci odstranit a zničit. Tento akt násilí vůči symbolu státnosti nezůstal bez odezvy a vyvolal v Prostějově rozsáhlé lidové nepokoje, které se zapsaly do historie města jako výrazný projev nespokojenosti občanů. Současná podoba památníku, kterou mohou návštěvníci Hané spatřit dnes, pochází z roku 1998. Jedná se o věrnou kopii původního Španielova díla, která byla slavnostně odhalena jako připomínka demokratických tradic. Monument dnes opět tvoří důležitý orientační bod v historickém centru a je cílem turistů zajímajících se o novodobou historii České republiky.
