Kamenný brod přes řeku Bělou v Pelhřimově
Netradiční kamenný brod přes řeku Bělou v Pelhřimově slouží jako pěší zkratka i originální atrakce. Přechod po velkých kamenech láká místní i návštěvníky.
Netradiční kamenný brod přes řeku Bělou v Pelhřimově slouží jako pěší zkratka i originální atrakce. Přechod po velkých kamenech láká místní i návštěvníky.
Přírodní památka Díly u Lhotky je malebná podhorská louka nedaleko Žďáru nad Sázavou, známá výskytem vzácných orchidejí a bohatou biodiverzitou. Území spravuje AOPK ČR – Správa CHKO Žďárské vrchy. Památka láká milovníky přírody i tiché krajiny.
V srdci Vysočiny se ukrývá Jiříčkova studánka, tichý pramen v Radostíně, který osvěží poutníky i turisty. Obklopená lesem a loukami nabízí místo k odpočinku, zamyšlení i osvěžení během procházek po okolní krajině.
V srdci Žďárských vrchů se skrývá tichá a chladivá rokle, kterou protéká potok v meandrech mezi skalami. Přírodní rezervace Štíří důl ukrývá zbytky pralesovitého lesa, mokřadní květenu i tajemné stopy dávné důlní činnosti.
Zatopený lom je malebné místo s průzračnou vodou a skalními stěnami, připomínající éru těžby žuly v Pardubickém kraji.
Dářko je národní přírodní rezervace poblíž obce Radostín v okrese Žďár nad Sázavou. Cílem ochrany jsou přirozené rašelinné ekosystémy přechodového vrchoviště s blatkovými bory a rašelinnými smrčinami a ekosystémy minerotrofních ostřicových a…
Tisůvka je skalnatý vrchol v pohoří Žďárských vrchů, někdy je označovaný jako Čertův kámen. Nachází se 1 km západně od obce Cikháj a 6 km jihozápadně od Devíti skal uprostřed hustých lesů.
Lípa stojí v nejstarší části obce u domu č.p. 13, při pravděpodobné trase Libické stezky, nejstarší spojnice mezi Prahou a Brnem, nazývané též knížecí.
Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská vysočina) je lesnaté pohoří na pomezí mezi Moravou a Čechami. Nejvyšším vrcholem je Javořice, která měří 837 m n.m. Nachází se zejména na území kraje Vysočina, ale zasahuje i do Jihočeského a…
Naučná stezka provází řeku Doubravu na jejím toku divokým kaňonem mezi Horním Mlýnem a Bílkem. Jedenáct zastavení přibližuje zdejší zajímavosti – Kamenné moře, Čertův stolek, Sokolohrad, skalnaté Koryto a další. Naučné tabule vám představí i zdejší…
„Stojí hruška v širém poli, vršek se jí zelená,“ zpívá známá kapela Čechomor. Lze si pod tím představit hrušni obecnou z Mrákotína u Skutče, která se zkřivená větrem a stářím v poli tyčí už 110 let.
Z Třebíče k rozhledně na Pekelném kopci vede značená stezka od lékařského domu Poliklinika na ulici Vltavínská.
U obce Herlify v nivě řeky Šlapanky se nachází lužní les a mokřadní louky. V lužním lese převažuje olše lepkavá a vrby, doplněné keřem střemchou obecnou, v podrostu se vyskytují ohrožené rostliny, např. ďáblík bahenní, bledule jarní a další.
Na levém úbočí údolí řeky Jihlavy se nachází Lhánické Baby, skalní útvary z granulitu, které jsou hojně vyhledávány horolezci. Nad skalami prochází červená turistická značka.
Nejznámější z pseudokrasových jeskyní v Přírodní rezervace Maštale se nachází nedaleko obce Bor u Skutče, téměř nadohled od Toulovcových Maštalí. Jedná se o rozšířenou průrvu ve skále asi 20 m vysokou, kterou lze vylézt až na vrchol skály.
Naučná vodní stezka kolem Veselského rybníka ukazuje, jak je voda v krajině důležitá.
Nenáročná stezka vedoucí centrální částí Žďárských vrvhů.
Údolí s meandrujícím Sklenským potokem je přírodní památkou.
Hluboko v lesích Žďárských vrchů, tam, kam značky nevedou, se ukrývá pramen řeky Sázavy a u něho Pomník pramene Sázavy. Z obce Cikháj je to sem 5 km okolo Šindelného vrchu. Nejkratší trasa 2,5 km dlouhá vede z osady Nová Huť.
Čtyři metry vysoký a 14 tun těžký kamenný monument v sedle mezi vrcholem Teplá a Dráteníkem na Vysočině připomíná výkony jednoho z nejlepších českých horolezců, Radka Jaroše, který je také místním rodákem.
Královský strážní hrad ze 13. století nabízí ukázky rané hradní architektury a místních archeologických sbírek, vyhlídková věž skýtá romantické výhledy na lesy České Kanady. V místních sklepích pravidelně zimuje několik druhů netopýrů – nejčastěji…
Starobylé sídlo proslulých Trčků z Lípy či pánů z Říčan dnes láká návštěvníky putující za romantikou a výhledy. Malebná zřícenina gotického hradu vprostřed lesů si oblíbili netopýři – několik druhů se sem každoročně slétá v době podzimního „rojení“…
Skalnatý hřeben dlouhý cca 300 metrů byl vytvarovaný mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Od něj vybíhají balvanové proudy a sutě. Skalní podloží tvoří pyroxenické ruly a kvarcity se společenstvy suťových lesů a květnatých bučin.
Skalní útvar Lisovská skála (802 m) s navazujícím balvanovým mořem je jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání rul ve vrcholových partiích Žďárských vrchů. Výška skal dosahuje až 12 metrů.