Vyhlídková mohyla na Šlovickém vrchu u Dobřan
Vyhlídková mohyla na Šlovickém vrchu nedaleko Dobřan na Plzeňsku je 8 metrů vysoká a tvoří ji dvě vyhlídkové terasy. Poskytuje pěkný výhled jižním a jihozápadním směrem.
Příroda (strana 83)
Rezervace divokých koní a zubrů na bývalém…
Na jižním okraji Rokycan v místech bývalého vojenského cvičiště vznikla obora s divokými koňmi a zubry, kteří pomáhají navrátit zdejší krajinu opět do rovnováhy. Jde o jedno z nejbohatších míst z hlediska obojživelníků ve východní části Plzeňského…
Naučná stezka Svobodský kras v Krkonoších
Jedním z málo známých fenoménů Krkonoš je tzv. Svobodský kras, jehož součástí je Medvědí jeskyně s jedinečnými nálezy zkamenělin.
Rovinka – horské sedlo západních Krkonoš
Rovinka je významné horské sedlo (851 m) a rozcestí mezi Špindlerovým Mlýnem a obcí Benecko. Turisté zde naleznou odpočívadlo a menší občerstvení. Sbíhá se sem sedm cest.
Dub rodiny v Pitíně
Dub rodiny se umístil na 3. místě v anketě strom roku 2014. Jedná se o dub letní, 100 let starý, v obvodu kmene 242 cm široký. Narazit na něj můžete, když se vydáte po červené turistické značce na kopec Jahodiska v Pitíně.
Douglaska tisolistá u Vlastiboře na…
Nejvyšším stromem České republiky je douglaska tisolistá nedaleko obce Vlastiboř na Jablonecku. Měří přes 64 metrů a objem její hmoty činí více než 27 metrů krychlových. Strom, původně pochází ze Severní Ameriky.
Vilémovický tis – nejstarší strom České republiky
Nejstarším stromem v Česku je Vilémovický tis rostoucí v zámeckém parku ve Vilémovicích u Ledče nad Sázavou. Jedná se zároveň i o nejstarší tis v Evropě. Jeho stáří se odhaduje na 1 500 až 2 000 let, obvod jeho kmene měří 360 cm a dosahuje výšky 10…
Sekvojovce v Ratměřicích
V zámeckém parku v Ratměřicích rostou dva sekvojovce. Nechal je vysadit hrabě Otta Ferdinand Chotek, majitel panství. Sekvojovce z ratměřického parku jsou největší v celé České republice. Hrabě je nechal přivézt lodí až z Ameriky jako menší stromy,…
Poutní trasa růžence ze Starého Města do Velehradu
Poutní cesta růžence začíná u železničního přejezdu ve Starém Městě, které je od Velehradu vzdáleno asi 4 km. Cesta, značená šipkami s nápisem „Poutní cesta“, pokračuje údolní nivou potoka Salašky.
Kolumbovo vejce nedaleko Boru u Skutče
Nedaleko vesničky Bor u Skutče se nachází velice prapodivný kámen a to takový, který svým tvarem nápadně připomíná vejce. Zvláštností tohoto útvaru je fakt, že stojí na užší „špičaté“ straně.
Skalní útvar Obří postele u Zdechovic
Žulové balvany u Zdechovic na Přeloučsku svými tvary připomínají polštáře a peřiny. Největší z nich, dlouhý 6 metrů, dostal jméno Duchna. Skály se nacházejí 1,5 km od obce Zdechovice na modré turistické značce.
Putování za hornickou minulostí mikroregionem…
Mikroregion Kahan na Brněnsku skrývá havířské památky – bývalé doly, haldy, železničku, místa, kam horníci chodili v okolí Zbýšova, Zastávky u Brna či Rosic.
Helenčiny vodopády na potoku Lužec
Terénní stupeň v údolí potoka Lužec vytváří čtyřmetrový vodopád, který byl dříve známý jako Aubachfall bei Neuhaus. Vodopád leží v těsné blízkosti červené značky a cyklotrasy E3 vedoucí z Lesné do Svahové v Krušných Horách.
Skalní útvary Obří hlava a Žába na Kokořínsku
Skalní útvary Obří hlava a Žába leží na rozcestí modré turistické značky vedoucí od Pokliček do Mšena a žlutě značené Cinibulkovy stezky.
Přírodní památka Vysoký kámen u Kraslic
Přírodní památka Vysoký kámen se rozprostírá na skalnatém hřbetě nad obcí Kámen v Přírodním parku Leopoldovy Hamry. Jedná se o impozantní křemencové skály, tyčící se nad okolními lesy při státní hranicí s Německem v nadmořské výšce 773 m. n. m.
Studánka Pod kapličkou Panny Marie u Stromkovic
Pramen léčivé vody ve studánce pod kapličkou Panny Marie se nachází na krkonošské samotě nedaleko Stromkovic či Vítkovic. Za hojivou vodou chodívali a chodí dosud krkonošští horalé, o prameni byla dokonce roku 1863 složena píseň.
Hřebenáč a další skalní lezení ve Sloupu v…
Skalní terény v obci Sloup v Moravském krasu se nacházejí v Přírodní rezervaci Sloupsko-šošůvské jeskyně. Lezení je zde povoleno, lezecké terény lákají horolezce na Hřebenáč, Staré skály, Žíznivou skálu, věže Evropa a Indie nebo skalní věže Otec,…
Suchý žleb v Moravském krasu
Mezi Skalním Mlýnem a jeskyní Balcarka se v délce asi 5 km táhne Suchý žleb. Kaňonem s množstvím jeskyní vede zelená turistická značka od Skalního Mlýna do Vilémovic. Mezi nejkrásnější místa patří Kateřinská jeskyně, Balcarka nebo skalní oblouk…
Přírodní rezervace Tetínské skály
Přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1974, zahrnuje asi 2km dlouhý pás skal od obce Tetín až ke Kruhovému lomu u Srbska, ve kterém se stále těží. Do této přírodní rezervace také patří dva opuštěné lomy – Pod hradem a Kavčí lom.
Skály Matterhorn v lomu Alkazar
V lomu Alkazar u Berouna naleznete zajímavé skalní útvary – je zde „Český Matterhorn“ a i menší „Malý Matterhorn“. Obě lokality jsou hojně využívány horolezci, kteří zde mají oblíbený cvičný terén.
Naučná stezka Boršovský les u Moravské Třebové
Stezka vedoucí z Boršova na Hřebeč je jako dělaná pro rodiny s dětmi. Stezka je dlouhá 4,5 km a vede lesní krajinou. Seznámíte se formou hry s historií a činností na Hřebči.
Přírodní rezervace Lazy
Přírodní rezervaci Lazy tvoří květnatá bělokarpatská louka s prameništi a mokřady v rozsáhlém komplexu jednosečných luk na údolním svahu Vláry pod vrchem Pláňava (598 m). Rozptýlená zeleň včetně solitérních stromů je i uvnitř plochy chráněného území…
Přírodní rezervace Dolnoněmčanské louky
Rezervace Dolnoněmčanské louky ochraňuje bělokarpatské květnaté louky se spoustou solitérních stromů, převážně dubů. Roste zde na 268 druhů vyšších rostlin, na které je vázáno mnoho živočichů, především hmyzu.
Svídnická borovice
Svídnická borovice nebo také Borovice u Svídnice stojí při výjezdu z obce směrem na Choceň. Jedná se o obrovský strom borovice lesní. Ke stromu se váže řada zajímavých pověstí – o rytíři křižáckých válek anebo o konci světa. Stromu je asi 200 let.
Pozorovatelna Durch v Bílých Karpatech
Atypická pozorovatelna Durch vznikla roku 2018 dle návrhu architekta Zdeněk Fránka. Zdáli může vypadat jako rám k obrazu této krásné krajiny. Slouží také jako posezení pro kolemjdoucí nebo jako úkryt před nepřízní počasí.
