Naučná stezka v délce 5,6 km seznamuje s životem, výskytem a historií tetřeva na Železnorudsku, který je u nás celoročně chráněn. Stezka má 5 zastavení, které vás seznámí s tetřevem a jeho životem v místních lesích – v České republice se v…
Stezka je rozdělena do dvou samostatných okruhů – Belveder a Debrník. Trasa Belveder vede volným terénem, je vhodná pouze pro pěší a má délku 1,5 km. Trasa Debrnik je vhodná také pro cyklisty a její délka je 4,5 km.
Cesta po pozůstatcích sklářských provozů a postupně mizejících stopách sklářství na Železnorudsku. Stezka je dlouhá 36 km a je na ní celkem 16 zastavení. Po celé délce je stezka vyznačena sklářem ve žlutém čtverci.
Naučná turistická stezka se věnuje především místním rostlinám a živočichům žijícím na území NP Šumava pod horou Pancíř na Železnorudsku. Zhruba 3 km dlouhá cesta vede z Gerlovy Hutě na vrchol Pancíře.
Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.
Původní, několik tun vážící kámen sehrál svoji poslední úlohu v srpnu roku 1968, kdy byl spolu s kmeny pokácených stromů použit jako zátaras bránící okupačním vojskům v obsazení televizního vysílače na Kleti.
Přírodní rezervace Žežulka leží jihozápadně od Hartmanic. Je tvořena lesními a nelesními biotopy, kterými prochází Pstružný potok.
V dosahu centra města a bezprostředním okolí historické vodárny Solar si můžete s dětmi projít okružní naučnou stezku.
Mercandinovy sady jsou největší a nejstarší park v Klatovech. Rozkládají na ploše 11 hektarů. Najít v nich lze kolem 40 druhů dřevin, z nichž jsou některé i velmi vzácné. V roce 2017 prošly rozsáhlou revitalizací.
Trasa prochází především lesním prostředím v okolí bývalých lázních sv. Markéty, proto je i náplň zastávek zaměřena na les a přírodní prostředí.
Vápencové lomy u Černé v Pošumaví ukazují ojedinělý způsob těžby vápence jámovými lomy s ponecháním části stěn jako opěrné pilíře.
Kamenec je jihočeská hora, nejvyšší vrchol české části Novohradských hor. Nachází se 3 km jihozápadně od Pohoří na Šumavě, 400 metrů od česko-rakouské státní hranice.
Kapelníkův rybník nebo také Kapelunk (něm. Kapelung) bývá považován za jednu z nejkrásnějších novohradskohorských plavebních klauzur.
Huťský rybník je jedna z nehezčích klauzur neboli splavovacích nádrží na dřevo v Novohradských horách.
Nádrž je největším z osmi tzv. plavebních klauz, které sloužili pro posílení toku při plavení dřeva z novohradských lesů. Byla založena na konci 18. století rodem Buquoyů.
Javoří slať představuje roztroušenou sestavu vrchovišť s jezírky i bez jezírek. Nachází se cca 8 km od Modravy a dovede vás k ní červená značka, dále pokračující na Poledník.
Poblíž Plešného jezera stojí souš nejstaršího smrku na území šumavského národního parku. Podle vědců strom začal růst před 632 lety. Strom však již bohužel nežije.
Oblík (1.225 m) je nezalesněný vrchol blízko obce Srní, z jehož vrcholového skaliska je kruhový výhled na Šumavu.
Onen Svět je přírodní rezervace poblíž obce Čachrov v okrese Klatovy. Chráněné území se rozkládá severně od osady Onen Svět, kde vyplňuje mělké údolí bezejmenného levostranného přítoku říčky Ostružné.
Expozice je umístěna v malém lesíku v blízkosti informačního střediska Správy NPŠ a představuje geologické poměry jižní Šumavy.
Na jihozápadním úbočí vrchu Stožec se nachází Stožecká skála, na jejímž vrcholku stojí kříž.
Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.
I když se snažili Schwarzenbergové medvědy spíš chránit, rozhodli v listopadu roku 1856 o zástřelu poslední samice hledající marně v šumavských hvozdech vhodného partnera. Kníže nechtěl, aby medvědice zašla věkem nebo nemocemi, proto ji nechal…
Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.
Okružní naučná stezka má délku 15 km. Na naučné stezce se seznámíte s historií stavby císařské cesty, která zde byla budována v letech 1815 – 1816. Nová cesta vedla z Rozvadova do Přimdy a o jejím vybudování rozhodl sám císař František Josef I.
