Architektonický symbol české kultury
Pražské Rudolfinum vzniklo v druhé polovině 19. století jako odpověď na tehdejší naléhavou potřebu vybudovat v Praze reprezentativní prostory pro symfonický orchestr a umístění obrazárny. Stavba, na jejímž návrhu se podíleli významní architekti Josef Zítek a Josef Schulz, měla za cíl ilustrovat hospodářský i kulturní rozmach českého národa. Tato novorenesanční budova, situovaná na Alšově nábřeží v Praze 1, byla otevřena v roce 1885 a od svého počátku sloužila jako multifunkční dům umění, v němž se přirozeně setkávaly různé formy estetického projevu.
Hudba a výtvarné umění v historických kulisách
V současné době je Rudolfinum především sídlem České filharmonie. Srdcem celého objektu je Dvořákova síň, která je díky své akustice vyhledávaným místem pro konání prestižních koncertů vážné hudby. Kromě hudebních sálů se v severním křídle budovy nachází Galerie Rudolfinum, jejíž výstavní prostory se zaměřují na prezentaci děl současného výtvarného umění. Budova tak dodnes naplňuje svůj původní historický záměr a zůstává jedním z významných kulturních center české metropole, kde se pod jednou střechou pravidelně prolíná svět klasické hudby s expozicemi moderního umění.
