Měření času slunečním paprskem
V útrobách Astronomické věže pražského Klementina se nachází Meridiánová síň, která v minulosti sloužila jako precizní astronomický přístroj. Hlavním prvkem této místnosti jsou takzvané štěrbinové hodiny, které k určování přesného času nevyužívají mechanické stroje, ale přirozený pohyb slunce. Skrze malý otvor vysoko ve zdi proniká do zatemněné síně sluneční paprsek, který na podlaze vytváří světelnou stopu. Ve chvíli, kdy tento paprsek protne kovovou strunu nataženou na podlaze, nastává okamžik pravého místního poledne.
Historický význam pro pražský čas
Tato metoda sledování času byla v areálu Klementina klíčová pro celou tehdejší Prahu a její obyvatele. Místní astronomové zde na základě pozorování slunce určovali přesné poledne, které se následně oznamovalo celému městu. Tradičně se tento důležitý časový údaj signalizoval máváním praporu z ochozu věže, což v pozdějších letech doprovázel také výstřel z děla. Meridiánová síň tak představuje doklad technické a vědecké vyspělosti barokní doby. Zároveň připomíná éru, kdy se Astronomická věž stala centrem bádání a pravidelných meteorologických měření, která v tomto rozsáhlém historickém komplexu na Starém Městě probíhají bez přerušení již od poloviny osmnáctého století.
