Pozůstatky doby ledové v srdci Šumavy
Rašeliniště patří k nejvýraznějším symbolům Šumavy a představují fascinující svědectví o proměnách krajiny v průběhu tisíciletí. Jejich vznik se datuje do období před devíti až deseti tisíci lety, kdy na přelomu poslední doby ledové a meziledové začaly v horských pánvích narůstat vrstvy odumřelého mechu a dalších rostlin. V centrální části národního parku se pro tyto specifické mokřady vžil místní název slatě. Tyto přírodní útvary fungují jako obrovské zásobárny vody a vytvářejí prostředí pro vzácné druhy organismů, které jinde v české přírodě spatříte jen zřídka.
Pětice přístupných šumavských slatí
Vzhledem k vysoké přírodní hodnotě a značné zranitelnosti těchto ekosystémů je pro veřejnost v rámci národního parku zpřístupněno pouze pět konkrétních lokalit. Návštěvníci mohou tyto šumavské poklady obdivovat v místech známých jako Jezerní slať, Cikánská slať, Tříjezerní slať, Chalupská slať a Malý Polec. Vyznačené trasy umožňují bezpečně nahlédnout do tajuplného světa rašeliníků, zakrslých borovic a tmavých vodních hladin jezírek. Oblast se nachází v Jihočeském kraji v okrese Prachatice a je dostupná z širšího okolí Vimperka, což z ní činí zajímavý cíl pro zájemce o poznání šumavské divočiny a její geologické historie.
