Matematické principy v moderním umění
Náměstí Práce ve Zlíně zdobí výrazná prostorová instalace s názvem Velký Fibonacci, která patří k nepřehlédnutelným prvkům současného sochařství v tomto městě. Autorem tohoto impozantního díla, které dosahuje délky dvaadvaceti metrů, je sochař Rudolf Valenta. Plastika představuje originální interpretaci matematických zákonitostí převedených do hmotné podoby. Fibonacciho posloupnost, která dala dílu jméno, se v umění i přírodě objevuje jako symbol harmonie a růstu. Valenta dokázal tento abstraktní koncept zhmotnit a zasadit do veřejného prostoru tak, aby nenarušil jeho ráz, ale naopak jej obohatil o nový rozměr diskuse mezi vědou a kreativitou.
Dialog s funkcionalistickou architekturou
Začlenění plastiky do kontextu Zlína úzce souvisí s bohatou historií a architektonickým stylem krajského města. Velký Fibonacci byl navržen tak, aby přirozeně navazoval na okolní funkcionalistické stavby, které jsou neodmyslitelně spjaty s baťovskou érou. Čisté geometrické linie a zvolené materiály korespondují s racionálním pojetím urbanismu, kterým je Zlín proslulý po celém světě. Umělecké dílo tak slouží jako spojovací článek mezi historickým odkazem moderní architektury a současným vizuálním uměním. Pro návštěvníky Zlínska představuje tato lokalita zajímavou zastávku při prohlídce města, kde se technické myšlení potkává s estetickým prožitkem v samotném centru společenského dění.
