Historie a průmyslový význam mlýna
V třebíčské čtvrti Stařečka se nachází pozoruhodná technická památka, která připomíná bohatou průmyslovou historii regionu. Větrný mlýn na Kanciborku byl postaven v roce 1836 a jeho původní účel byl zcela odlišný od běžných mlýnů na obilí. Budova vznikla pro potřeby Budischowského závodů, které patřily k významným koželužským podnikům v oblasti. V mlýně se nezpracovávala mouka, ale drtila se zde smrková a borová kůra. Tímto procesem vznikalo takzvané tříslo, což byla klíčová surovina nezbytná pro činění kůží. Pětipodlažní zděná stavba je tak dodnes hmatatelným důkazem rozmachu třebíčského koželužství v 19. století.
Stavební podoba a lokalita
Z architektonického hlediska se jedná o větrný mlýn holandského typu, který je charakteristický svou pevnou zděnou konstrukcí a kruhovým půdorysem. Budova má kónický tvar a díky svému umístění na vyvýšeném místě tvoří výrazný prvek západní části Třebíče. Přestože zařízení postupem času přestalo sloužit svému původnímu účelu, objekt se dochoval jako jeden z mála větrných mlýnů tohoto druhu v České republice. Pro návštěvníky Třebíče, kteří se zajímají o technické památky a historii řemesel, představuje Kanciborek zajímavý cíl k procházce, nabízející pohled na spojení průmyslové architektury a funkčního designu minulých staletí.
