Historie šlechtického sídla pod skalním obloukem
Výletní zámeček Sokolí hnízdo tvoří dominantu v bezprostřední blízkosti Pravčické brány v oblasti Českého Švýcarska. Jeho kořeny sahají až do počátku devatenáctého století, kdy na tomto exponovaném místě stával pouze prostý domek obložený kůrou, který fungoval jako výčep pro první návštěvníky. Zásadní proměna lokality nastala v roce 1881, kdy kníže Edmund Clary-Aldringen, tehdejší majitel zdejšího panství, rozhodl o výstavbě reprezentativního sídla. Nový objekt dostal příznačné jméno Sokolí hnízdo a stal se pevnou součástí koloritu pískovcových skal nad obcí Hřensko.
Architektonický skvost uprostřed pískovcových skal
Stavba se nachází v okrese Děčín a je ukázkou dobové architektury, která citlivě využívá terénní konfiguraci pískovcového masivu. Zámeček byl od počátku koncipován jako zázemí pro turisty, kteří k němu musí zdolat výstup z údolí. Budova se vyznačuje výraznými dřevěnými prvky a zdobností, která harmonuje s divokou přírodou okolního národního parku. Díky své poloze na hranici skalního srázu nabízí objekt zajímavé pohledy na okolní krajinu. Sokolí hnízdo si dodnes uchovává svůj historický ráz z doby rozmachu romantické turistiky a zůstává důležitým orientačním bodem pro všechny návštěvníky směřující k největší skalní bráně v České republice.
