Putování neoklasicistní památky centrem Prahy
Wimmerova kašna na Uhelném trhu představuje pozoruhodnou ukázku neoklasicistního sochařství, která je úzce spjata s historií Starého Města. Toto dílo z křemičitého šedého pískovce vytesal sochař František Xaver Lederer na konci osmnáctého století. Své jméno získala po významném mecenáši Jakubu Wimmerovi, jenž si ji nechal původně postavit před svým palácem na dnešní Národní třídě. Cesta kašny na její současné místo však nebyla přímočará. Během uplynulých staletí se tato drobná stavba několikrát stěhovala a zdobila různá pražská prostranství, včetně Jungmannova náměstí či Betlémského náměstí, než v polovině 20. století definitivně zakotvila v klidném koutě historického centra.
Umělecké detaily a symbolický význam
Výzdoba kašny nese typické prvky své doby a upoutá pozornost precizním zpracováním figurálních motivů. Centrální sloup zdobí plastiky chlapce a dívky, kteří společně s motivem labutě pod palmou vytvářejí harmonický celek. Výjev, kde chlapec podává dívce hrozen vína, bývá interpretován jako alegorické pojetí zemědělství a štědrosti přírody. Ačkoliv byla kašna původně zamýšlena jako reprezentativní doplněk šlechtického sídla a praktický zdroj vody, dnes slouží především jako citlivě umístěný estetický prvek. Její přítomnost dodává Uhelnému trhu historickou hloubku a připomíná éru, kdy se pražské veřejné prostory začaly proměňovat pod vlivem osvícenství a klasicismu.
