Historické kořeny a barokní přestavba
Historie sakrálního místa v Žibřidicích sahá hluboko do středověku, kdy zde stával původní dřevěný kostelík. První písemné zmínky o něm pocházejí již z roku 1352. V sedmdesátých letech 17. století však došlo k zásadní proměně, kdy starou dřevěnou konstrukci nahradila tehdy moderní zděná stavba. Nový barokní kostel byl zasvěcen svatému Šimonovi a Judovi a po další staletí sloužil jako důležité centrum duchovního života pro místní věřící. Tato proměna odrážela tehdejší rozkvět sakrální architektury v českých zemích a upevnila postavení objektu v regionu.
Dnešní podoba a postupný zánik
Změna politických i společenských poměrů po druhé světové válce se na stavu budovy podepsala velmi citelně. Zlom přišel v šedesátých letech 20. století, kdy byl svatostánek definitivně uzavřen pro veřejnost. Od té doby objekt postrádal potřebnou péči a začal nezadržitelně chátrat. Chybějící údržba vedla k postupnému narušení statiky a degradaci historických prvků, což z kdysi reprezentativní památky Libereckého kraje vytvořilo smutné torzo. Přestože stavba dnes připomíná spíše zaniklou slávu minulých epoch, zůstává v krajině Jizerských hor zajímavým mementem, které vypovídá o pohnuté historii této oblasti.
