Historický klenot z období renesance
Zpívající fontána, která se nachází v areálu Královské zahrady na Pražském hradě, představuje jeden z nejvýznamnějších příkladů renesančního kovolitectví v Evropě. Toto umělecké dílo z poloviny 16. století nechal zhotovit císař Ferdinand I. Návrh připravil italský malíř Francesco Terzio, zatímco o samotné odlití z kvalitní bronzové směsi se postaral vyhlášený pražský zvonař a kovolijec Tomáš Jaroš. Fontána je umístěna v prostranství před Letohrádkem královny Anny, kde doplňuje harmonickou atmosféru historických zahrad. Celá konstrukce je bohatě zdobená mytologickými a rostlinnými motivy, které odrážejí tehdejší umělecký vkus a precizní řemeslné zpracování starých mistrů.
Tajemství zvonivého zvuku vody
Svůj název získala fontána díky specifickému akustickému efektu, jenž vzniká dopadem vodních kapek na rezonující bronzové mísy. Jemné zvonění připomínající tiché zpívání nebo zvuk vzdálených zvonů je nejlépe slyšet, pokud návštěvník přistoupí těsně k nádrži a zaposlouchá se pod spodní hranu velké mísy. Tento zvukový doprovod činí z fontány zajímavé zastavení pro ty, kteří hledají klidnější místa v areálu Pražského hradu. Voda protéká několika úrovněmi a vytváří souvislou akustickou stopu, jejíž intenzita se mění podle síly proudu. Jako jedna z nejstarších dochovaných fontán v Praze zůstává dodnes funkčním dokladem technické dovednosti a estetického cítění renesanční epochy.
