Kostel sv. Jakuba v Přelouči
Nejvýznamnější architektonickou památkou města je původně románský farní kostel sv. Jakuba, později barokně upravený.
Tipy na výlet (strana 601)
Novorenesanční budova školy a záložny v Přelouči
Dominantou Přelouče se na přelomu 19.–20. století staly novorenesanční budovy na náměstí – základní škola (1880–1881) a budova Záložny (1899–1901).
Most Legií – novobarokně secesní most
Most Legií je sedmým pražským mostem. Stojí na místě původního řetězového mostu císaře Františka I. a spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Malou Stranou.
Naučná stezka Otokara Březiny
Naučná stezka, která nese jméno básníka Otokara Březiny, prochází oblastí mezi Počátkami a Jaroměřicemi nad Rokytnou na Českomoravské vrchovině.
Pramen sv. Ludmily u Počátek
Pramen svaté Ludmily leží při cestě z Počátek do Polesí. Váže se k němu pověst o zázračném vyléčení.
Hřbitovní kostel Božího těla v Počátkách
Hřitovní kostel na hřbitově severně od centra Počátek byl postaven na konci 16. století. Barokně přestavěn byl v letech 1705–1711, snad architektem Domenicem de Angeli.
Rodný dům dějepisce Tomáše Pešiny z Čechorodu v…
Kolemjdoucí může zaujmout erby pánů z Hradce (rodovým a aliančním) a pamětní deskou, která prozrazuje, že v tomto domě se roku 1629 narodil „dějepisec vlastenecký a rodák počátecký, Tomáš Pěšina z Čechorodu“.
Rodný dům Otokara Březiny v Počátkách
Pokud se někdo chce dovědět více o životě básníka Otokara Březiny, může navštívit Březinův rodný dům v Počátkách.
Městské muzeum Počátky
Městské muzeum v Počátkách, založené v r. 1892, je nejstarší v regionu. Seznámíte se zde s archeologickými nálezy, národopisnými i řemeslnými sbírkami, církevními památkami i doklady o spolkovém a společenském životě ve městě.
Kostel sv. Jana Křtitele s vyhlídkovou věží v…
Centru města vévodí vysoká hranolová věž kostela sv. Jana Křtitele. Kostel je poprvé zmiňován již roku 1273.
Lovecký zámeček Lamberk u Olešnice
Lamberk je nevelký barokní zámeček, který dal kolem roku 1700 postavit jako své letní sídlo majitel kunštátského panství hrabě Jan Maxmilián z Lamberka (1678-1733).
Čechův most – jedinečná mostní secese v Praze
Je desátým pražským mostem po proudu Vltavy. Jedná se o jedinou takto velkou secesní mostní konstrukci v České republice. Právě proto patří mezi státem chráněné technické památky.
Zřícenina hradu Louka u Olešnice
Zřícenina hradu na zalesněném kopci nazývaném Hradisko (635 m n. m., asi 2,5 km jihovýchodně od Olešnice) nad severovýchodním okrajem stejnojmenné vsi.
Zelenkův kopec u Olešnice
Zelenkův kopec (666 m.) se nacházející asi 1 km severně od obce Ústup. Dříve zde stávala dřevěná vyhlídková věž, dnes si výhled do kraje vychutnáte pouze ze země.
Hladová zeď na Petříně
Významná pražská zeď se táhne od Újezdu směrem ke Strahovskému klášteru a dále. Nechal ji postavit český král a císař Karel IV. Její hlavní účel byla obrana Menšího Města pražského, dnes Malé Strany.
Zaniklá rozhledna na Kopaninách u Olešnice
Trámová rozhledna vznikla na sklonku roku 2004 na Blanensku na východním úpatí kopce Kopaniny (688 m) u Olešnice. Postupně chátrala, až byla v roce 2021 pro havarijní stav demontována. Prozatím nedošlo k její obnově.
Pivovar v Olešnici
Stavba nedávno zbouraného pivovaru stála v těsné blízkosti kostela sv. Vavřince. Byla až do roku 1994 nejstarší budovou v Olešnici vůbec. Byla postavena kolem roku 1500. Na jeho stavbu si olešničtí měšťané vypůjčili od vrchnosti.
Mánesův most – ukázka českého kubismu
Mánesův most byl postaven v místech, kde byl v minulosti provozován přívoz, který dopravoval lidi k místní rybářské osadě. Dříve zde stávala takzvaná Železná, či Rudolfova lávka.
Hřbitovní kostel sv. Mikuláše v Olešnici
Kostel sv. Mikuláše je budovou, která velmi výrazně změnila svoji podobu. Byl totiž do současné podoby zcela zmodernizován v roce 1852.
Evangelický kostel v Olešnici
Budova stojící nad ulicí Rovečínskou je z olešnických kostelů nejnovější, a to i přesto, že na Moravské straně stávala v druhé polovině 16. století bratrská modlitebna.
Kostel sv. Vavřince v Olešnici
V místě současného kostela stával kostel již před staletími. Vystavěli jej potomci kolonistů (osídlenců), kteří byli původně z Německa. Kostelík byl dřevěný a byl postaven v roce 1391.
Naučná stezka Les Chlum u Nového Bydžova
Naučná přírodovědná stezka (6 km) seznamuje na 10 tabulích především s rostlinstvem a historií této lokality. Trasa stezky vás také zavede k zákoutí lesa Chlum, do bývalé pískovny s rybníčkem
Bývalá židovská čtvrt se synagogou v Novém Bydžově
První, do města příchozí, Židé si se svolením vrchnosti začali stavět domky v severovýchodní části města v místech bývalého minoritského kláštera už od počátku 16. stol.
Starý židovský hřbitov v Novém Bydžově
Židovský hřbitov byl založen r. 1520. Svým stářím se řadí po pražském a kolínském na 3. místo v Čechách.
Novogotická radnice v Novém Bydžově
Městská radnice je poprvé v pramenech připomínána k letům 1461 a 1462. Novogotická stavba z let 1862 až 1865 stojí na místě starší renesanční radnice a vedlejšího Hruškovského domu.
