Neprobylická zvonice doprovázela dříve na návsi kostel sv. Ducha, který byl pro stáří a vlhkost k roku 1741 zbořen. Nový kostel byl vystavěn na kopci nad obcí, kde je je dodnes v polích, jde o kopii slánského kostela v barokním stylu.
Meditační zvon – Zvon Setkávání v Hojné Vodě připomíná světu, že tu žili a žijí, pracovali a pracují, tvořili a tvoří lidé dávných časů, nedávné minulosti a současnosti; někteří tu zemřeli, jiní byli vyhnáni.
Houbařská poradna v Karmelitské ulice je službou veřejnosti. Její činnost směřuje k podání informace začínajícím i pokročilým houbařům o jimi donesených houbách, především o druzích z volné přírody.
Turistické známky – to jsou vzpomínky s vůní dřeva.
Stará Voda je zaniklá ves, z níž se dochoval kostel, který s bezprostředním okolím od 1. ledna 2016 patří k obci Město Libavá, do roku 2015 spadal do vojenského újezdu Libavá. Turisté se sem mohou vydat v letní i zimní sezóně.
Pozdně gotický farní kostel svatého Bartoloměje z roku 1277 se nachází na konci náměstí v městečku Frymburk. Od 29. května 1305 až do roku 1946 patřila farnost pod správu kláštera premonstrátů v hornorakouském Schläglu.
Kaplička Narození Páně se nachází na lesní cestě půl km pod Lysečinskou boudou ve směru na Dolní Lysečiny u boudy Večerka.
Hora ve výšce 404 metrů nad mořem umožňuje daleký výhled. Žulové skalní město se zajímavými útvary je opředeno mnoha pověstmi.
Nejmladší z dřevěných kostelů na Severní Moravě a ve Slezsku se nachází v nejvýchodnější obci republiy, v těsné blízkosti trojmezí tří státu České republiky, Slovenska a Polska, Hrčavě.
Naučná stezka Prašivá je unikátní svým hvězdicovitým tvarem. Jejím cílovým bodem je vrchol hory Malá Prašivá. Hora Prašivá byla po staletí poutním místem. Vděčí za to dřevěnému kostelíku sv. Antonína Paduánského, postavenému v roce 1640.
Hluboká rokle se Zlatým potokem zařezává do Kaňkových hor. Začíná na okraji Třemošnice v Hedvikově.
Naučná stezka začíná na Berlově vápence v Závratci u Třemošnice, následně vede přes Lovětínskou rokli do Prachovnic, kde můžete vidět současný pohled do vápencových lomů.
Lovětínské rokle patří do státem chráněného území jako součást chráněné krajinné oblasti Železné hory.
Rybník Velký Tisý, který je nejvýznamnější částí rezervace, byl dostavěn jako jeden z prvních velkých rybníků Třeboňska v roce 1505 a při jeho stavbě se poprvé objevilo jméno Štěpánka Netolického.
Národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý patří k nejvýznačnějším rybničním rezervacím v ČR. Oblast je evidována i v rámci světové organizace UNESCO jako biosférická rezervace.
Jeden z rybníků v CHKO Třeboňsko. Kolem vede naučná stezka, je zde vybudována i rozhledna k pozorování vodního ptactva.
Naučná stezka Velký Lomnický měří celkem 6,5 km a má 15 stanovišť. 1. etapa byla zrealizována v roce 2001, tehdy měla 12 stanovišť a délku 5,4 km. Její nevýhodou však bylo, že nevytvářela okruh a návštěvníci tak museli projít celou trasu tam i zpět,…
Na místě dnešního kostela existovala starší svatyně nepochybně ještě před lokací městečka i vznikem hradu.
Budova historické radnice se nachází v severovýchodní části náměstí 5. května. Je zařazena do seznamu nemovitých kulturních památek. Patří mezi zajímavé radniční budovy v Čechách.
Turistický okruh s osmi informačními panely vede zajímavými místy mezi místní části Uherské Hradiště – Míkovice a městem Hluk.
Pět domků je majetkem města a najdete je v ulici se starobylým názvem Rajčovňa. Jsou postaveny z "kotovic" neboli nepálených cihel, a jejich zdi pokrývá mazanina z ječmenných plev, hlíny a vody, přemalovaná vápnem.
Až do převratu v závěru 80. let poskytovala zázemí a azyl velkému množství undergroundových osobností.
Muzeum v Hluku, které bylo od roku 1996 umístěno v nejvyšším patře místní tvrze, je v současnosti mimo provoz. Město připravuje projekt nové muzejní expozice, která by měla v budoucnu vzniknout v areálu tvrze.
Kostel sv. Vavřince v Hluku se vypíná na údolní terase uprostřed obce, přístup k němu je po 21 stupních prostorného, v roce 1945 přebudovaného schodiště. Svým majestátným vzhledem přitahuje pozornost a zve ke vstupu.
U meteorologické stanice na Churáňově se nachází běžecký areál s udržovanými běžeckými stopami. Areál leží v nadmořské výšce 1095 metrů a slouží také jako výchoziště lyžařských stop do okolí. Je zde jedno z nástupních míst Šumavské magistrály.
