Kotěrova vila na Vinohradech
Rodinná vila slavného českého architekta Jana Kotěry vznikla podle jeho vlastního návrhu. V horním patře nechyběl Kotěrův ateliér a škola architektury.
Rodinná vila slavného českého architekta Jana Kotěry vznikla podle jeho vlastního návrhu. V horním patře nechyběl Kotěrův ateliér a škola architektury.
Bazén na Královských Vinohradech provozuje TJ Sokol Praha – Královské Vinohrady. Je dlouhý 25 metrů s hloubkou 1,2 až 2,5 metru. Má pět plaveckých drah a využívá se k výuce plavání pro děti a sokolskému plavání, jinak je ale otevřen k užívání široké…
Stavba téměř čtvercového půdorysu s vnějším schodištěm, která kdysi ze střešní plošiny svým návštěvníkům nabízela zajímavý pohled na Prahu. Jako historická rozhledna se těšila velkému zájmu především pražanů již od konce 19. století.
Byla postavena na začátku 12. století a je nejmenší a druhou nejstarší ze tří dochovaných pražských románských rotund. V současné době rotunda slouží řádu sv. Lazara a řeckokatolické církvi.
Vinohradská vodárenská věž je výraznou dominantou v pražském panoramatu. V různých časových obdobích odtud byla dodávána voda i Žižkovu, Strašnicím, Vršovicím, části Nuslí a Pankráce. Svému původnímu účelu sloužila vodárna až do roku 1962.
Pomník Františka Palackého z roku 1912 je dominantou Palackého náměstí. V době svého vzniku symbolizoval úspěšnou emancipaci českého národa a jeho cestu k vlastní státnosti. Devítimetrová socha je dílem sochařů Stanislava Suchardy a architekta…
Muzeum v Nové Pace má vlastní historickou expozici a výstavní prostory v bývalém rodinném domě uměleckého rodu Suchardů.
Tento osmiramenný kandelábr plynové lampy najdete na Hradčanském náměstí. První plynové lampy rozsvítili lampáři v pražských ulicích v roce 1847.
Původní kostel z poloviny 14. století byl přestavěn v letech 1783-87. V té době také byla přistavěna věž a sakristie.
Kostel se nachází v Praze na Novém Městě v Biskupské ulici. Byl postaven jako románská bazilika v druhé polovině 12. století jako farní kostel zaniklé osady Poříčí, později se dočkal několika gotických přestaveb.
Muzeum zahrnuje zhruba 300 exponátů rozličného charakteru, přehledně dokladuje vznik, vývoj a proměny, kterými prošlo české družstevnictví od roku 1847 do současnosti. Muzeum bylo trvale uzavřeno koncem roku 2024.
Zahrada, která je z jedné strany ohraničena lanovou dráhou a z druhé strany zídkou Lobkovické a Schönbornské zahrady, nabízí krásné výhledy na Malou stranu a Staré město. Dříve zde bývaly vinice a ovocný sad.
Vyhlídkové místo je nejvyšší místo Střemošické stráně. Dnes je toto místo nazýváno přírodní rezervace Poklona.
Rezervace na opukové stráni nad obcí Střemošice byla vyhlášena byla v roce 1990.
Lokalita zahrnuje strmý čelní svah kuesty vraclavské antiklinály a část mírného týlového svahu z deskovitě až lavicovitě rozpadavých písčitých a spongilitických slínovců až jemnozrnných vápnitých pískovců (opuky) jizerského souvrství (střední až…
Židovský hřbitov v Luži byl založen údajně v polovině 17. století asi 1300 m severovýchodně od náměstí, daleko od nejbližších domů.
Synagoga byla postavena v roce 1780 uprostřed židovského ghetta. Byla dvakrát přestavěna.
Kostel sv. Bartoloměje stojí ve středu města Luže, trochu ve stínu známějšího kostela Panny Marie na Chlumku.
Původní radnici nechal v r. 1542 vystavět Diviš Slavata. V r. 1570 ji daroval městečku Luže.
Naučné stezka Jistebnickými sady je nenáročná, necelých pět kilometrů dlouhá okružní trasa.
Kaple sv. Magdalény – stojí na návrší Vyšehrad nad městem.
Křížová cesta v Jistebnici se nachází na návrší Vyšehrad jihozápadně od města. Je chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.
Novogotický zámek byl postaven v letech 1878-82 baronem Janem Nádherným. Od roku 1876 sídlo obklopuje anglický park, který navrh významný zahradní architekt František Thomayer.
Jistebnickou tvrz postavili ve 13. století Rožmberkové. Toto jednopatrové stavení stojí na jihovýchodním okraji města. K pozůstatkům tvrze patří i dvě půlkruhové bašty.
Původně renesanční zámek z 2. poloviny 16. století, majetek šlechtického rodu Vančatů z Vratkova, poté Doudlebských z Doudleb a vlašského rodu ze Sonetu. V 2. polovině 18. století barokně přestavěn.