Architektonický skvost románské Prahy
Bazilika svatého Jiří představuje nejstarší dochovanou sakrální stavbu v celém areálu Pražského hradu. Tato trojlodní bazilika si i přes pozdější přestavby uchovala svou charakteristickou románskou podobu. Nejvýraznějším prvkem exteriéru jsou dvě bílé věže postavené z pečlivě opracovaných kvádrů opuky, které tvoří důležitou součást hradního panoramatu. Zatímco jižní, o něco širší věž bývá nazývána Adam, severní subtilnější věž nese jméno Eva. Přestože průčelí kostela získalo v období baroka svou typickou cihlově červenou barvu, vnitřní prostory si ponechaly strohou a velebnou atmosféru raného středověku.
Pohřebiště prvních českých panovníků
Interiér baziliky sloužil po staletí jako významné pohřebiště členů vládnoucího rodu Přemyslovců. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky knížat, mezi nimiž se nachází i schránka s ostatky zakladatele chrámu, knížete Vratislava I. Neoddělitelnou součástí komplexu je kaple svaté Ludmily, kde odpočívá první česká světice a babička svatého Václava. K bazilice přiléhá budova bývalého kláštera benediktinek, který byl prvním ženským klášterem v Čechách. Spojení těchto historických objektů nabízí pohled do samotných počátků české státnosti a duchovní kultury, přičemž autentické kamenné zdivo připomíná podobu Prahy v 10. až 12. století.
