Záhada vyšehradských kamenů
V Karlachových sadech na pražském Vyšehradě se nachází pozoruhodný objekt opředený mnoha mýty – takzvaný Čertův sloup. Tvoří jej tři samostatné kusy tmavého kamene o délce od 160 do 240 centimetrů, které jsou o sebe opřené v podobě jehlanu. Na své nynější místo byly tyto fragmenty umístěny v roce 1888, jejich historie je však mnohem delší. Podle lidové pověsti sem sloup dopravil samotný pekelník, když se s místním knězem vsadil, že přinese sloup z chrámu svatého Petra v Římě dříve, než skončí mše svatá. Sázku však prohrál a v hněvu sloup mrštil na střechu kostela, čímž se kámen rozlomil na části, které v parku vidíme dnes.
Mezi legendou a vědeckým výzkumem
Geologický rozbor ukázal, že materiál sloupu nepochází z Itálie, nýbrž se jedná o středočeský granodiorit těžený v okolí Sázavy. Navzdory známé legendě se odborníci dodnes neshodnou na původním účelu těchto opracovaných kamenů. Mezi nejčastější vědecké hypotézy patří, že se jednalo o středověký milník, hraniční sloup nebo součást zařízení pro měření času. Existují také úvahy o tom, že fragmenty původně sloužily jako funkční prvky románské baziliky, která na Vyšehradě dříve stála. Právě nejasný původ v kombinaci s barvitou pověstí činí z tohoto místa stabilní bod zájmu v historickém areálu nad Vltavou.
