Opevnění barokní pevnosti
Vyšehradský areál prošel v polovině 17. století zásadní proměnou. Na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III. zde od roku 1654 začala vznikat rozsáhlá barokní pevnost. Součástí tohoto fortifikačního systému se stal složitý systém podzemních chodeb, takzvaných kasemat. Tyto prostory měly v minulosti vojenský význam a byly strategicky vybudovány po obou stranách dnešní Cihelné brány. Úzké chodby, které sloužily k bezpečnému přesunu vojsk, procházejí nitrem masivních barokních valů a dokládají úroveň tehdejšího vojenského stavitelství.
Podzemní sál Gorlice
Nejrozlehlejším prostorem celého vyšehradského podzemí je sál Gorlice, který uzavírá pravou část kasematních chodeb. Sál byl původně navržen jako shromaždiště vojáků a sloužil také jako sklad zásob potravin i střeliva pro případ obležení Prahy. Díky své poloze hluboko v opevnění nabízel vojsku bezpečnou ochranu před nepřátelskou dělostřelbou. Dnes tento monumentální prostor s vysokými klenbami plní kulturní funkci. Jsou zde umístěny některé z původních barokních soch z Karlova mostu, které byly do podzemí přeneseny, aby byly chráněny před vlivy vnějšího prostředí.
