Barokní Hrabánkův mlýn u Hartmanic
Mlýn, nazýván také Sterzmühle, je technickou památkou a leží na Pstružném potoce 5 km od Hartmanic.
Mlýn, nazýván také Sterzmühle, je technickou památkou a leží na Pstružném potoce 5 km od Hartmanic.
Přírodní rezervace Žežulka leží jihozápadně od Hartmanic. Je tvořena lesními a nelesními biotopy, kterými prochází Pstružný potok.
Nová cyklostezka spojí Kvildsko s oblastí Mauth – Finsterau v Bavorsku. Nová cyklostezka bude doplněna v terénu informačními tabulemi a QR kódy s popisem území, přírodních fenoménů a společné česko-bavorské historie.
Na břehu Roklanského potoka v Modravě se nachází nemovitá kulturní památka , která v historii sloužila jako pila na rezonanční dříví, kterou založil František Bienert (1788-1866), rodák z Warnsdorfu.
Cyklostezka připomíná slavného místního rybníkáře. Délka cyklostezky je 16 km a je vhodná i pro rodiny s dětmi.
Nová křížová cesta s obrazy malířky Vladimíry Fridrichové Kunešové částečně kopíruje tu z Českých Žlebů ke Stožecké kapli. Celkem 14 obrazů bude na křížovou cestu umístěno na jaře 2018.
Nejstarší kdyňský dům ve Starokdyňské ulici prošel kompletní rekonstrukcí. Dům je součástí muzea a měl by zobrazovat bydlení předchozích generací v tomto domě a způsob života dříve, tzn. někdy od počátku vzniku, který se datuje v roce 1780.
Nová kaplička se nachází v Bělé nad Radbuzou u výjezdu na Čečín. Ze své vůle, svépomocí a na své náklady ji postavil místní obyvatel Stanislav Pivoňka.
V dosahu centra města a bezprostředním okolí historické vodárny Solar si můžete s dětmi projít okružní naučnou stezku.
Mercandinovy sady jsou největší a nejstarší park v Klatovech. Rozkládají na ploše 11 hektarů. Najít v nich lze kolem 40 druhů dřevin, z nichž jsou některé i velmi vzácné. V roce 2017 prošly rozsáhlou revitalizací.
Trasa prochází především lesním prostředím v okolí bývalých lázních sv. Markéty, proto je i náplň zastávek zaměřena na les a přírodní prostředí.
Vápencové lomy u Černé v Pošumaví ukazují ojedinělý způsob těžby vápence jámovými lomy s ponecháním části stěn jako opěrné pilíře.
Lázně byly založeny roku 1783 při prameni vyvěrajícím z lesnatého masívu Libina v nadmořské výšce 635 m. Léčebný účinek pramene Sv. Markéty byl využíván již v 17. století. V lázních se provádělo léčení studenou vodou a byly využity všechny způsoby…
Kamenec je jihočeská hora, nejvyšší vrchol české části Novohradských hor. Nachází se 3 km jihozápadně od Pohoří na Šumavě, 400 metrů od česko-rakouské státní hranice.
Kapelníkův rybník nebo také Kapelunk (něm. Kapelung) bývá považován za jednu z nejkrásnějších novohradskohorských plavebních klauzur.
Huťský rybník je jedna z nehezčích klauzur neboli splavovacích nádrží na dřevo v Novohradských horách.
Nádrž je největším z osmi tzv. plavebních klauz, které sloužili pro posílení toku při plavení dřeva z novohradských lesů. Byla založena na konci 18. století rodem Buquoyů.
Pohořský rybník je splavovací nádrž v Novohradských horách. Nachází se na Pohořském potoce, 2 km severozápadně od Pohoří na Šumavě.
Kostel z roku 1779, který po odsunu a vyprázdnění vesnice chátral až do roku 1999, kdy spadla věž kostela a zbortila střechu celé chrámové lodi.
Novogotický farní kostel svatého Filipa a Jakuba stojí v Přední Výtoni na místě původní kaple.
Bývalá hřbitovní kaple sv. Kříže, jediná stavba, která se zachovala z někdejší obce Hůrka nedaleko Prášil, proslavené kdysi v celosvětovém měřítku výrobou skla, zejména benátských zrcadel.
Javoří slať představuje roztroušenou sestavu vrchovišť s jezírky i bez jezírek. Nachází se cca 8 km od Modravy a dovede vás k ní červená značka, dále pokračující na Poledník.
V roce 1581 byla v Klatovech v blízkosti kostela Narození Panny Marie postavena samostatně stojící renesanční zvonice zvaná Bílá věž (zároveň tvořila vstupní bránu na hřbitov), která nahradila kostelní věž zbořenou v roce 1540.
Poblíž Plešného jezera stojí souš nejstaršího smrku na území šumavského národního parku. Podle vědců strom začal růst před 632 lety. Strom však již bohužel nežije.
Pohádková rezervace je jedním z pilířů českého divadla a humoru. S tradicí sahající až do roku 1923 nedaleko Hořic na Šumavě.