Muzeum Hořických pašijových her
V muzeu na vás čeká unikátní expozice o historii Hořických pašijových her, která je doprovázena bohatou obrazovou a fotografickou dokumentací.
V muzeu na vás čeká unikátní expozice o historii Hořických pašijových her, která je doprovázena bohatou obrazovou a fotografickou dokumentací.
Již více než 200 let jsou Hořice na Šumavě dějištěm jedinečného pašijového divadla, jednoho z nejstarších v Evropě.
Ikonické odlehlé místo v Novohradských horách zažilo řadu proměn: z bývalé sklářské osady vznikla prosperující obec, která během 20. století téměř zmizela z map. Dnes tu kromě zachráněného torza kostela stojí pár nových domů, lákavé jsou zejména…
Oblík (1.225 m) je nezalesněný vrchol blízko obce Srní, z jehož vrcholového skaliska je kruhový výhled na Šumavu.
Onen Svět je přírodní rezervace poblíž obce Čachrov v okrese Klatovy. Chráněné území se rozkládá severně od osady Onen Svět, kde vyplňuje mělké údolí bezejmenného levostranného přítoku říčky Ostružné.
Expozice je umístěna v malém lesíku v blízkosti informačního střediska Správy NPŠ a představuje geologické poměry jižní Šumavy.
Na jihozápadním úbočí vrchu Stožec se nachází Stožecká skála, na jejímž vrcholku stojí kříž.
Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.
Nad městečkem Nalžovské Hory byla kolem roku 1840 postavena věrná kopie irského rodového sídla hraběte Taaffe – hradu Ballymotte. Kolem zříceniny postupně vyrostl svérázný lesní park s jezírkem.
Poutní kostel s pozdně gotickým síňovým dvoulodím sklenuté síťovou hvězdovou klenbou pochází ze 14. století. Komplex tvoří kostel, starý hřbitov, raně barokní fara, kaple úmrtí Panny Marie, hřbitovní kaple sv. Terezie s kostnicí, kaple sv. Jana…
I když se snažili Schwarzenbergové medvědy spíš chránit, rozhodli v listopadu roku 1856 o zástřelu poslední samice hledající marně v šumavských hvozdech vhodného partnera. Kníže nechtěl, aby medvědice zašla věkem nebo nemocemi, proto ji nechal…
Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.
V prvním patře bývalého kostela sv. Filipa a Jakuba je instalována expozice místního muzea.
Muzeum připomíná tradice starých řemesel, bydlení, oblékání a život lidí nejen na Sušicku.
Sbírky Muzea Vimperska jsou součástí Státního zámku Vimperk. V rámci obnovy v letech 2018–2021 vznikly úplně nové expozice, které se zaměřují na témata spojená s Vimperskem (knihtisk, sklářství, atd.).
Na základech starší raně gotické stavby byl ve Volarech postaven kostel svaté Kateřiny. Z tohoto původního kostela se zachovala spodní část věže. Současná podoba kostela pochází z roku 1863.
První šumavský orloj se nachází v centru rekreačního střediska Hojsova Stráž na Železnorudsku, v jedné z nejmalebnějších obcí Šumavy.
Na kraji úrodné Hané, obilní komory Moravy se nacházel zhruba 30 km východně od Brna, hlavního města Moravy malý německý „Vyškovský jazykový ostrůvek“.
Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.
Osada ležela v hlubokých příhraničních lesích západně od Lesné, na přítoku Celního potoka. Ve středověku se zde rýžovalo zlato, osada vznikla až ve 30. letech 18. století současně se zdejší sklárnou.
Okružní naučná stezka má délku 15 km. Na naučné stezce se seznámíte s historií stavby císařské cesty, která zde byla budována v letech 1815 – 1816. Nová cesta vedla z Rozvadova do Přimdy a o jejím vybudování rozhodl sám císař František Josef I.
Rozhledna stojí na konci osady Milíře, což je část obce Rozvadov. Poskytuje krásné výhledy na zříceninu Přimda, vojenskou věž na Velkém Zvonu, Český les a Německo. Moderní ocelová konstrukce byla postavena v roce 2001.
Jezírko, které inspirovalo Jaroslava Kvapila k napsání libreta k opeře Rusalka se nachází v lesích u Chudenic.
Malý empírový zámek postavený na konci 18. století Janem Rudolfem Černínem poblíž léčivého pramene na svahu vrchu Žďár.
Dominantní památkou Chudenic, úzce spojenou s Czerninským rodem, je gotický farní kostel svatého Jana Křtitele.