I když se snažili Schwarzenbergové medvědy spíš chránit, rozhodli v listopadu roku 1856 o zástřelu poslední samice hledající marně v šumavských hvozdech vhodného partnera. Kníže nechtěl, aby medvědice zašla věkem nebo nemocemi, proto ji nechal…
Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.
V prvním patře bývalého kostela sv. Filipa a Jakuba je instalována expozice místního muzea.
Muzeum připomíná tradice starých řemesel, bydlení, oblékání a život lidí nejen na Sušicku.
Sbírky Muzea Vimperska jsou součástí Státního zámku Vimperk. V rámci obnovy v letech 2018–2021 vznikly úplně nové expozice, které se zaměřují na témata spojená s Vimperskem (knihtisk, sklářství, atd.).
Na základech starší raně gotické stavby byl ve Volarech postaven kostel svaté Kateřiny. Z tohoto původního kostela se zachovala spodní část věže. Současná podoba kostela pochází z roku 1863.
První šumavský orloj se nachází v centru rekreačního střediska Hojsova Stráž na Železnorudsku, v jedné z nejmalebnějších obcí Šumavy.
Na kraji úrodné Hané, obilní komory Moravy se nacházel zhruba 30 km východně od Brna, hlavního města Moravy malý německý „Vyškovský jazykový ostrůvek“.
Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.
Osada ležela v hlubokých příhraničních lesích západně od Lesné, na přítoku Celního potoka. Ve středověku se zde rýžovalo zlato, osada vznikla až ve 30. letech 18. století současně se zdejší sklárnou.
Okružní naučná stezka má délku 15 km. Na naučné stezce se seznámíte s historií stavby císařské cesty, která zde byla budována v letech 1815 – 1816. Nová cesta vedla z Rozvadova do Přimdy a o jejím vybudování rozhodl sám císař František Josef I.
Rozhledna stojí na konci osady Milíře, což je část obce Rozvadov. Poskytuje krásné výhledy na zříceninu Přimda, vojenskou věž na Velkém Zvonu, Český les a Německo. Moderní ocelová konstrukce byla postavena v roce 2001.
Jezírko, které inspirovalo Jaroslava Kvapila k napsání libreta k opeře Rusalka se nachází v lesích u Chudenic.
Malý empírový zámek postavený na konci 18. století Janem Rudolfem Černínem poblíž léčivého pramene na svahu vrchu Žďár.
Dominantní památkou Chudenic, úzce spojenou s Czerninským rodem, je gotický farní kostel svatého Jana Křtitele.
Největší hradní zřícenina v Čechách se tyčí nad údolím řeky Otavy. Místo, kde slavný velitel husitských vojsk, Jan Žižka z Trocnova, přišel o své pravé oko, je dnes útočištěm letounů. Na hradě pravidelně tráví zimu několik druhů netopýrů a někdy…
Město Švihov má na svém katastru nejednu historickou raritu – a jednou z nich je i kostel, ve kterém se bydlí.
Kostel sv. Jiljí, dnes hřbitovní, je pozůstatkem prvotního zemanského sídla ve Švihově. Kostel byl přímou součástí panského sídla.
Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746.
Na švihovském náměstí jsou tři studny s mřížemi z dubových trámů, jejichž autorem je klatovský sochař Václav Fiala.
Budova nové radnice byla postavena podle projektu Františka Vokála v roce 1860 na místě zchátralé dřevěné radniční budovy
Rybník Bušek leží jihozápadním směrem od města Velhartice v podhůří Šumavy.
Werichova chata se nachází nedaleko Velhartic mezi ramenem říčky Ostružná a širokou mlýnskou strouhou.
Kostel sv. Jiří v Koutě na Šumavě stojí na místě původní kaple z roku 1702. Ta byla později rozšířena přistavbou chrámové loďi z iniciativy hraběnky ze Stadionu. Ke dni sv. Jiří se koná každoročně pouť, vždy první neděli po 24. 4., za velké účasti…
Tvrz je nejstarší stavba v obci a byla postavena na počátku 16. století. Na budově je umístěna busta rodáka obce profesora University Karlovy MUDr. Františka Schambergera.
