Křížový vrch s křížovou cestou se nachází v jižní části města v ulici Křečanské. Součástí křížové cesty je dvanáct zastavení. Při vstupu do areálu se nachází trojice kaplí – kaple Poslední večeře Páně, kaple Žaláře Krista a kaple Bičování Krista.
Objekt kostela je ranně barokní a sochy v kostele jsou ve stylu vrcholného baroka od místního rodáka Franze Bienerta a Josefa Kleina, rodáka z České Kamenice. Postaven byl v letech 1711 – 1722.
Na místě původně románské baziliky byl rozšířen v gotickém slohu děkanský kostel sv. Gotharda.
Kostel byl vystavěn v letech 1766 – 1770 na místě románského kostelíka. Jedná se o mohutnou jednolodní pozdně barokní stavbu. Interiér je rokokový z 2. poloviny 18. století.
Kostel stojí na návrší nad někdejší hornickou obcí, která se zabývala těžbou stříbra, uprostřed hřbitova. Původně se jednalo o barokní kostel, který byl upraven v novorománském stylu v 19. století. Ve 21. století byl kostel opraven.
Pozdně barokní kostel byl slavnostně vysvěcen v roce 1759. Původně zde stál protestantský dřevěný kostelík, který byl postaven v roce 1598 a v polovině 17. století přestavěn na kamenný.
Jedná se o jednu z nejvýznamnějších gotických staveb v severních Čechách, která je doplněna neobyčejně hodnotnou středověkou kamenickou výzdobou. Kostel stojí v části obce Podtýn.
Anglikánský kostel je pozdním dílem londýnského architekta Williama Burgese, podle jehož plánů byl postaven zdejším stavitelem Friedrichem Zicklerem v roce 1879.
Drobný sakrální objekt nahrazující původní kapličku, který byl proveden podle děl funkcionalistického architekta Josefa Poláška a abstraktního malíře Vladimíra Vašíčka.
Kostel sv. Vavřince na Petříně je barokní sakrální stavba s dlouhou historií a nenápadným umístěním v zeleni Petřínských sadů nad Malou Stranou.
Kostel byl vysvěcen v roce 1901, a to k poctě českého světce, někdejšího opata sázavského kláštera sv. Prokopa (990 – 1053). Dominanta objektu, kostelní věž při západním průčelí, vyrostla o dva roky později pod vedením zednického mistra Františka…
Dominantou náměstí je původně gotický kostel sv. Petra a Pavla, patrně z roku 1270. Z gotiky se dochovaly zbytky fresek z období kolem roku 1400.
Založení kostela sv. Jeronýma se datuje do 11. nebo 12. století. Jeho původní stavba čistě románského slohu byla jen skrovných rozměrů, takže se kostel podobal spíše velké kapli.
Kostel sv. Vavřince v Prčici je původně románský, založen byl ve 12., možná však již v 11. století. Z původní románské stavby se do dnešních dnů zachovala pouze loď a část věže.
Empírová hrobka spoluzakladatele Národního muzea v Praze Kašpara Mária ze Šternberka, významného přírodovědce (paleontologa, botanika, mineraloga). Hrobka byla postavena v roce 1808.
Významná barokní stavba vznikla kolem roku 1745. Byla postavena nákladem Jana Václava z Bubna a Litic patrně podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ke kapli vede křížová cesta, neboli Kalvárie.
Barokní novostavba z roku 1720, postavená podle návrhu Jakuba Augustona ml. na místě staršího kostela. Při kostele stála zvonice, byla situována v ohradní zdi hřbitova, severně od západního průčelí kostela. Nad vchodem je výklenek se sochou sv.…
Stranou centra města Podbořany na návrší stojí jednolodní pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla církve římskokatolické s věží v západním průčelí, postavený roku 1781.
Márnice byla spolu s celým komplexem kostela zapsána do seznamu kulturních památek ČR.
Neprobylická zvonice doprovázela dříve na návsi kostel sv. Ducha, který byl pro stáří a vlhkost k roku 1741 zbořen. Nový kostel byl vystavěn na kopci nad obcí, kde je je dodnes v polích, jde o kopii slánského kostela v barokním stylu.
Stará Voda je zaniklá ves, z níž se dochoval kostel, který s bezprostředním okolím od 1. ledna 2016 patří k obci Město Libavá, do roku 2015 spadal do vojenského újezdu Libavá. Turisté se sem mohou vydat v letní i zimní sezóně.
Kaplička Narození Páně se nachází na lesní cestě půl km pod Lysečinskou boudou ve směru na Dolní Lysečiny u boudy Večerka.
Nejmladší z dřevěných kostelů na Severní Moravě a ve Slezsku se nachází v nejvýchodnější obci republiy, v těsné blízkosti trojmezí tří státu České republiky, Slovenska a Polska, Hrčavě.
Na místě dnešního kostela existovala starší svatyně nepochybně ještě před lokací městečka i vznikem hradu.
Kostel sv. Vavřince v Hluku se vypíná na údolní terase uprostřed obce, přístup k němu je po 21 stupních prostorného, v roce 1945 přebudovaného schodiště. Svým majestátným vzhledem přitahuje pozornost a zve ke vstupu.
