Barokní novostavba z roku 1720, postavená podle návrhu Jakuba Augustona ml. na místě staršího kostela. Při kostele stála zvonice, byla situována v ohradní zdi hřbitova, severně od západního průčelí kostela. Nad vchodem je výklenek se sochou sv.…
Stranou centra města Podbořany na návrší stojí jednolodní pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla církve římskokatolické s věží v západním průčelí, postavený roku 1781.
Márnice byla spolu s celým komplexem kostela zapsána do seznamu kulturních památek ČR.
Neprobylická zvonice doprovázela dříve na návsi kostel sv. Ducha, který byl pro stáří a vlhkost k roku 1741 zbořen. Nový kostel byl vystavěn na kopci nad obcí, kde je je dodnes v polích, jde o kopii slánského kostela v barokním stylu.
Stará Voda je zaniklá ves, z níž se dochoval kostel, který s bezprostředním okolím od 1. ledna 2016 patří k obci Město Libavá, do roku 2015 spadal do vojenského újezdu Libavá. Turisté se sem mohou vydat v letní i zimní sezóně.
Kaplička Narození Páně se nachází na lesní cestě půl km pod Lysečinskou boudou ve směru na Dolní Lysečiny u boudy Večerka.
Nejmladší z dřevěných kostelů na Severní Moravě a ve Slezsku se nachází v nejvýchodnější obci republiy, v těsné blízkosti trojmezí tří státu České republiky, Slovenska a Polska, Hrčavě.
Na místě dnešního kostela existovala starší svatyně nepochybně ještě před lokací městečka i vznikem hradu.
Kostel sv. Vavřince v Hluku se vypíná na údolní terase uprostřed obce, přístup k němu je po 21 stupních prostorného, v roce 1945 přebudovaného schodiště. Svým majestátným vzhledem přitahuje pozornost a zve ke vstupu.
Kostel svatého Mikuláše v obci Osoblaha je hřbitovní kostel postaven v letech 1756–1766 a kulturní památka České republiky.
Vzdělávací centrum Na Karmeli propojuje historickou a moderní architekturu. Jedná se o reprezentativní prostor jenž lze využít k pořádání vzdělávacích a společenských akcí.
Původní gotický kostel z druhé polovině 13. století zbourán roku 1770, ponechána pouze věž. V letech 1771–1773 postaven nový kostel.
Osada Dříš vznikla derivací Deštného někdy na počátku 18. století. Lidé zde žijící nalézali obživu v řemeslné výrobě a zemědělství, i když to bylo s ohledem na nadmořskou výšku a reliéf terénu velmi chudobné hospodaření. Pro místní komunitu měla…
Po stopách slavných je historicko-vlastivědná procházka po městě Velvary, která připomíná nejvýznamnější velvarské rodáky.
Barokní Mariánský sloup tvoří střed historického jádra Královského města Velvary na Náměstí Krále Vladislava. Mariánský sloup je jedním z mála monumentálních morových sloupů v kraji.
Jednolodní farní kostel sv. Kateřiny je hlavním kostelem Velvar. Spolu s budovou radnice vytváří ucelenou architektonickou dominantu města. Sv. Kateřina, které je kostel zasvěcen, je i patronkou Královského města Velvary.
Hřbitovní kostel sv. Jiří představuje jedinečný příklad renesančního umění v regionu. Hřbitov, který se rozprostírá kolem kostela, je místem odpočinku významných velvarských osobností.
Tajuplný kostel Všech Svatých se ukrývá na okraji Velvar na území nazývaném Malovary. Hřbitovní zeď ohraničuje místo, kde se zastavil čas. Uvnitř i vně kostela odpočívají kameny i pozůstatky z minulých oprav, které umocňují lehce děsivou atmosféru…
Kaple sv. Vojtěcha byla postaven v roce 1666 hrabětem Ferdinandem Vilémem Slavatou. Podle tradice byl na tomto místě roku 987 zbit sv. Vojtěch od zdějších pohanských převozníků.
Kostel byl postaven někdy před rokem 1352 jako farní kostel. Stavba je jednolodní a presbytář si uchoval svůj gotický ráz. Nedaleko se tyčí zvonice postavená roku 1838 na místě starší dřevěné stavby.
Výrazná pseudogotická stavba stojí na nevysokém návrší nad městem Chrastava.
Kaple byla postavena jako připomínka padlého rakouského polního maršála Radicattiho v bitvě u Lovosic za Sedmileté války v roce 1756, kdy se tu střetlo přes 60 tisíc vojáků.
Centrální stavbou opevněného podhradí byl gotický kostel s malým hřbitovem nad soutokem Vltavy a Otavy severně od hradu Zvíkov.
Kostel sv. Archanděla Michaela, pozdně barokní dominanta širokého okolí, stojí na Kostelním vrchu ve výšce 649 m n. m., kde vévodí celé Smržovce.
Barokní sakrální stavba stojící na místě původního dřevěného kostela. Stavitelem lovosického barokního kostela je Petr Antonín Versa, který na něm pracoval v letech 1733 – 1748.
