Kostel sv. Jana Křtitele s vyhlídkovou věží v…
Centru města vévodí vysoká hranolová věž kostela sv. Jana Křtitele. Kostel je poprvé zmiňován již roku 1273.
Centru města vévodí vysoká hranolová věž kostela sv. Jana Křtitele. Kostel je poprvé zmiňován již roku 1273.
Kostel sv. Mikuláše je budovou, která velmi výrazně změnila svoji podobu. Byl totiž do současné podoby zcela zmodernizován v roce 1852.
Budova stojící nad ulicí Rovečínskou je z olešnických kostelů nejnovější, a to i přesto, že na Moravské straně stávala v druhé polovině 16. století bratrská modlitebna.
V místě současného kostela stával kostel již před staletími. Vystavěli jej potomci kolonistů (osídlenců), kteří byli původně z Německa. Kostelík byl dřevěný a byl postaven v roce 1391.
Gotický kostel, který kromě vnitřního zařízení a menších úprav nebyl výrazně barokizován ani regotizován (v ČR ojedinělý a jedinečný jev).
První zmínka o kostele pochází již z roku 1188. Základy kruhové sakrální staby se náchází pod dnešní podlahou.
Vedle sklárny v Harrachově stojí kaple sv. Alžběty se skleněným zvonkem. Ve zdejší sklárě jej odlil roku 1916 Julius Klinger. Zvonek vysoký 50 cm váží 10 kg. Nad svým portálem nese znak rodu Harrachovců – tři paví pera. Oltář uvnitř kaple se skládá…
Kaple, zasvěcená slovanským věrozvěstům, je současně památníkem obětí světových válek. Svou architekturou se podobá románské rotundě se dvěma apsidami.
Bývalá hřbitovní kaple byla postavena v roce 1863 dle projektu architekta Františka Schmoranze staršího. Ten ve svém návrhu smísil novogotický a novorománský sloh.
Na místě dnešního kostela stávala již ve 12. století pozdně románská kaple sv. Jakuba Staršího.
Kostel Nejsvětější Trojice postavený původně jako protestantská modlitebna v r. 1603 rodem Mauschwitzů.
Farní kostel na náměstí vybudován v l. 1679-84. Jeho předchůdcem byla dřevěná svatyně ze 14. stol., zničená požárem v r. 1661.
Kolem kostela sv. Petra a Pavla se rozprostírá vesnický hřbitov, který je zdoben jednotně řešenými kapličkami s lidovými malbami a veršovanými náhrobními nápisy.
Kaple stojí nad městem Letohrad na výšině zvané Kopeček a byla vystavěná v letech 1734 – 1736. Kaple má půdorys pětiúhelníku – dle pěti hvězd kolem světcovy hlavy.
Boží muka spolu s kamenným křížem patří k nejstarším dochovaných pilířovým stavbám tohoto typu na Jesenicku.
U samoty Na Radosti si můžete prohlédnout kapli Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Kaple byla vystavěna koncem 19. století významným vimperským knihtiskařem Johannem Steinbrenerem. Později, když zde byl vojenský prostor, kaple zchátrala, k její obnově…
Děkanský kostel sv. Františka Serafínského na severním konci náměstí tvoří jednu z dominant Golčova Jeníkova.
Neogotická výklenková kaplička z roku 1885 stojí u silnice z Třeště do Hodic. Byla vystavěna tehdejším majitelem panství Třešť Leopoldem ze Sternbachu za uchránění života při nehodě kočáru.
Vznik kaple U Matky Boží známé také jako kostelík nanebevzetí Panny Marie se předpokládá v dobách okolo roku 1200, kdy v bezprostředním okolí stával zeměpanský dvorec a okolo kaple se rozkládala také středověká vesnice. Okolní osada utrpěla za…
Evangelický kostel Vzkříšení v Hrobu na Teplicku, postavený ve stylu německé secese podle projektu architektonického ateliéru Schilling & Gräbner, pochází z přelomu 19. a 20. století.
Barokní kaple nad pramenem čiré vody byla zbudována Marií Markétou z Valdštejna v letech 1724–1730 a zasvěcena sv. Stapinovi (Stafinovi), patronu proti dně (podagře), jíž trpěl její manžel. Nachází se nedaleko Bakova nad Jizerou Ke kapli vás zavede…
Kostel sv. Mikuláše, zbytek dřívějšího hradiště (strážní věž) byl otevřen roku 1306. Byl dvakrát barokně přestavěn – v 18. století a naposledy v roce 1919. V okolí kostela se nacházejí 3 mimořádně zachovalé a historicky cenné smírčí kříže.
Kostel se náchází na náměstí je zasvěcen sv. Alžbětě a dříve sloužil jako zámecká kaple.
Podnět ke stavbě dal zázračný léčivý pramen, údajně zde byly i lázně. Barokní objekt pochází z let 1701 – 1703.
Původně hřbitovní osmiboká kaple přestavěná a podstatně rozšířená hraběnkou Johanou Eusebií Barborou ze Žďáru v letech 1681 – 1682. Hlavní oltář barokní s obrazem sv. Barbory, ochranitelkou ve smrtelném nebezpečí a jmenovkyní patronky.