Zbytky kostela Panny Marie Bolestné v Hořicích na…
Na návrší nedaleko Hořic na Šumavě stávala dřevěná jednolodní poutní kaple z roku 1733, která byla roku 1782 přestavěna na zděný kostelík
Na návrší nedaleko Hořic na Šumavě stávala dřevěná jednolodní poutní kaple z roku 1733, která byla roku 1782 přestavěna na zděný kostelík
Ikonické odlehlé místo v Novohradských horách zažilo řadu proměn: z bývalé sklářské osady vznikla prosperující obec, která během 20. století téměř zmizela z map. Dnes tu kromě zachráněného torza kostela stojí pár nových domů, lákavé jsou zejména…
Uprostřed hlubokých lesů daleko od moderní civilizace leží malá osada Ostrůvek s loveckým zámečkem, dřevěnou kaplí, hájovnou a několika dalšími stavbami, které si tu v 19. století nechali postavit Windischgrätzové.
Na zalesněném vrchu asi 2 km severozápadně od pohraniční osady Ostrůvek je patrné hradiště s obranným valem, příkopem a s velkými balvany uprostřed.
Dnes zaniklá osada bývala nedaleko dosud existující Staré Knížecí Huti. Před válkou zde bylo 29 usedlostí, v 50. letech zničených. Dnes zbývají pouze nevýrazné zbytky základů a starý kámen, připomínající stavbu silnice Pavlův Studenec-Waldheim, při…
Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z…
Naučná stezka připomíná historii této kulturní památky, kde se podle pověstí loučili čeští bratři s rodnou zemí před nuceným odchodem do exilu. Z jejich slz pak vyrostly růže, které daly místu jméno.
Stavba kostela byla zahájena před polovinou 13. století. V květnu 1257 byl kostel vysvěcen a zároveň sem byla přenesena fara. Počátkem 14. století byla postavena severní věž, která slouží dnes jako věž vyhlídková – její výška je 63 m.
Stylizovaná československá vlajka na mohutném žulovém podstavci, tak vypadá pomník 2. československého odboje.
Hamerský mlýn je dílem jednoho šikovného kováře z Brna, který se rozhodl vybudovat z ruiny na samém okraji města své kovářské dílny a kovářský skanzen, ve kterém veškeré stroje jsou poháněny kroutivým momentem vodního kola.
Bohnický „hřbitov bláznů“ je údajně místem s nejnegativnější energií v Česku, kde se dějí záhadné věci. Hřbitov byl založen roku 1906, tři roky po otevření bohnické léčebny, a fungoval až do roku 1963. Za tu dobu sem bylo pohřbeno přes čtyři tisíce…
Kaple sv. Jana Křtitele byla postavena z iniciativy Jana Mořice Dreyschocka na Janském vrchu v roce 1714.
Sousoší Spejbla a Hurvínka se nachází v Šafaříkových sadech. Nahradilo původní sousoší původní, které zničili vandalové.
Kamenný podstavec byl dle dostupných podkladů vybudován roku 1792 z pískovcových kvádrů Střeleckou společností v Chřibské.
Areál dvora Hubenov je díky výraznému architektonickému řešení Jana Blažeje Santiniho dokonalou ukázkou toho, že ani běžná zemědělská činnost není překážkou pro mimořádný umělecký výkon.
Původně gotický farní kostel Narození sv. Jana Křtitele byl postaven v polovině 13. století na náměstí uprostřed městečka Valeč.
Káznice na Cejlu byla v provozu mezi lety 1784 až 1956. Až do roku 1786 v ní byl umístěn sirotčinec. Poté budovy sloužily původně zamýšlenému účelu věznice, a to až do roku 1955, kdy byla postavena věznice v Brně -Bohunicích.
Jak napovídá už název expozice, je věnována tradičnímu životu v oblasti Soběslavsko-veselských Blat a severněji položeného Kozácka.
Talmberk je zřícenina hradu částečně zastavěná rodinnými domy ve stejnojmenné vesnici asi 3 km severně od Ratají nad Sázavou.
Zříceniny hradu z poloviny 14. století stojí na zalesněné vyvýšenině nedaleko obce Podbořanský Rohozec.
Začátek nově obnovené křížové cesty se nachází hned za Valčí, v zatáčce silnice vedoucí od zámeckého kostela Nejsvětější Trojice směrem k Vrbici.
Původně barokní stavba v zámeckém parku Valeč je v současné době nepřístupná.
Zřícenina Neuhaus se nachází na vrcholu kopce vzdáleném cca 1 km od zámku Valeč.
Barokní zámecký kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn v letech 1722–1728 podle projektu italského architekta Giovanniho Antonia Bianna Rossy.
Hrobka rodiny Daubkovy v lesíku na východním okraji obce Liten je dílem architekta Antonína Wiehla z roku 1888.