Rodný dům Josefa Slavíka
V Jincích se narodil český houslista a skladatel Josef Slavík, nazývaný "český Paganini". Místo narození připomíná rodný domek, na němž se nachází pamětní deska.
V Jincích se narodil český houslista a skladatel Josef Slavík, nazývaný "český Paganini". Místo narození připomíná rodný domek, na němž se nachází pamětní deska.
Barokní farní kostel sv. Mikuláše v Jincích pochází z 18. století a nahradil původní gotickou stavbu. K průčelí kostela je připojena dřevěná krytá chodba vedoucí do sousední barokní márnice na kruhovém půdorysu. Nad západním průčelím je věž.
Zámek vznikl rozsáhlou úpravou původní tvrze v 1. polovině 18. století ve stylu pozdního baroka. Z té doby pochází také kaple sv. Josefa. K zámku patřila nádherná zahrada.
Raně barokní monumentální basilikální stavba pochází z konce 17. století. Kostelní věž skrývá dva vzácné zvony z roku 1520 a 1572, z nichž staršíje opatřen latinským, mladší českým nápisem.
Kostel pochází z období výstavby karmelitánského kláštera, upraven byl pozdně barokně. Vzhled kostela je podle stavebních předpisů žebravých řádových církví velmi jednoduchý.
Objekt byl postaven v roce 1937 v rámci československého pohraničního opevnění proti nacistickému Německu. Uvnitř jsou postupně rozšiřovány expozice z historie čs. opevnění, na památku obránců hranic ČSR.
První zmínka o kostele pochází z roku 1359. K původnímu hronovskému kostelíku postavenému v gotickém stylu přibyla roku 1610 pozdněrenesanční zvonice. Po požáru v roce 1639 byl kostel téměř zničen. Dochovalo se pouze gotické kněžiště.
Hřbitov se svatyní sv. Jiří se nachází poblíž Jevan u Kolína. Lesní samota Aldašín je od znovuvzkříšení kostela sv. Jiří na konci 18. století proslulým poutním místem. U kostelíku se nachází márnice.
Kostel sv. Michaela archanděla je nejstarší a nejvýznamnější státem chráněná památka města Litvínova. Byl postaven v létech 1685 – 1694. Nachází se na Masarykově náměstí.
V Mariánském sadu je soubor kapliček Sedmi radostí Panny Marie, křížová cesta a Boží hrob. Kapličky byly postaveny v roce 1892.
Kostel poblíž pramene dobré vody je barokní stavba z roku 1733. Na severu k němu přisedá kaple svatého Judy Tadeáše. Nad portálem je slepé půlkruhové okno a nad ním letopočet 1830.
Tvrz postavili v 16. století Tetaurové a po jejich odchodu z tvrze již nebyla obývaná. Jednalo se o patrové, kamenné stavení se dvěma štíty, v patře klenuté, zčásti však spálené.
Zámek, jemuž dal v roce 1769 pozdně barokní podobu fulnecký stavitel Thalherr, byl majetkem rodu Podstatských–Liechtensteinů. V zámku se nachází Kaple sv. Františka Paluánského a patří k němu udržovaný zámecký park. V zámku sídlí Dětský domov se…
Od roku 2014 deset let fungoval v obci Chomoutov pivovar a hostinec. Pivovar byl umístěn ve více než 100 let starém hanáckém statku, v prostorách bývalých chlévů, které prošly kompletní rekonstrukcí.
Je jednou z několika stavbiček nacházející se v bývalém zámeckém parku vybudovaném v první polovině 19. století.
Jakožto předchůdce zámku v blízkých Lysicích sehrál hrad Rychvald ve 14. století úlohu sídla lysické větve pánů z Kunštátu.
Kostel s gotickým jádrem a pozdně renesanční věží byl upravovaný v letech 1772-86 a roku 1846.
Pavilony lázeňských domů v Lázních Libverda byly postaveny na konci 18. století v klasicistním a empírovém stylu. Lázně Libverda dále krášlí dvoukřídlá kolonáda a klasicistní zámeček, který je ozdoben Clam-Gallasovský erbem.
Kaproun je část obce Kunžak a je mezi milovníky cestování je znám romantickou železniční zastávkou ukrytou uprostřed lesů České Kanady a památníkem Járy Cimrmana.
Původně největší kašna z jednoho kusu kamene je umístěna pod školou. Pochází z roku 1815.
Nejstarší zprávy o kostele na tomto místě jsou již z roku 1370. Postupem času byl po několika požárech přebudován do dnešní podoby.
Renezanční vodní mlýn stojí pod hlavní silnicí v hlubokém údolí pod hradem Křivoklát. Kolemjdoucí zaujme mlýnicí s renesančními sgrafity na fasádě. Mlýn je veřejnosti nepřístupný.
Novogotická stavba z konce 19. století od významného českého architekta Josefa Mockera, stavitele pražské svatovítské katedrály. Nad hlavním vchodem je umístěn znak knížat Fürstenberků, donátorů stavby.
Břecštejn, nověji Břečtejn (též Bruštejn či Silberštejn) je hradní zřícenina asi 6 kilometrů západně od podkrkonošského města Trutnov.
Základy kostela sv. Kateřiny Alexandrijské jsou patrně z druhé poloviny 14. století. Nyní je zachován ve stylu pozdního baroka.