Raně barokní komplex kostela a jednopatrových klášterních budov byl postaven v letech 1676 – 1678. Pozdně barokní kaple sv. Kříže s čtyřkřídlým ambitem byla ke kostelu připojena v letech 1761 – 1763. S klášterním kostelem je spojena slavná opočenská…
Kostel je součástí zámeckého areálu a pochází z 1. poloviny 14. století, na jehož místě stávala gotická hradní kaple sv. Ondřeje. V 16. století byl přestavěn renesančně a v 18. století proběhla barokní přestavba.
Do údolí Zlatého potoka je zasazen zámecký park v Opočně. Skalnaté údolí pod zámkem bývalo v dobách gotického hradu odlesněno. Před rokem 1598 se stalo součástí obory „hrazené tesy pobitými šindelem“.
Farní kostel sv. Michala stojí v severní části historického jádra města, na hraně svahu k Podolskému potoku. Vznik kostela nesporně souvisí se založením města Rýmařova nejpozději v 70. letech 13. století.
Monumentální raně barokní stavba s věží stojí v samém středu náměstí. Také dnes slouží jako radní dům a informační centrum. Radnice byla vystavěna v letech 1667 – 1670 v raně barokním slohu, vznikla přestavbou starší renesanční stavby.
Semická hůra je 231 metrů vysoký svědecký vrch – stolová vyvýšenina v rovinaté Polabské nížině. Je možné, že lokalita sloužila jako strážiště, nebo jako jiné příslušenství nedalekému rozsáhlému hradišti na Přerovské hůře.
Hora je svědeckým vrchem tyčícím se nad středočeskou obcí Přerov nad Labem. Společně se Semickou a Břístevskou hůrou tvoří trojvrší Polabské hůry. V místech nazývaných Na Šancích se rozprostírá pravěké a raně středověké hradiště, jehož rozloha se…
Přerovský zámek byl vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. V 60. letech 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. Dnes zachovaná dvoukřídlá dvoupatrová budova s věží je…
Kostel byl postaven v letech 1681 – 1682 v raně barokním slohu. Z původní stavby se zachoval polokruhový presbytář. V roce 1865 byla nově postavena věž a loď.
Stavba kaple v obci Mšené-lázně byla zahájena v roce 1802, v roce 1804 byla přerušena a kaple zůstala nedostavěná. Zbyla pouze malebná zřícenina na pahorku v prostoru lázní.
Nejstarší památkou Úpice je dřevěnka z poloviny 16. století. V podobě z roku 1620 se dochovala dodnes. Po deseti letech se dočkala rekonstrukce, od červenece 2018 je Dřevěnka opět přístupná.
Kostel sv. Jana Křtitele vznikl pravděpodobně ve 13. století, za husitských válek byl vypálen a později zrekonstruován v gotickém duchu.
Soška Houbaře na kašně na náměstí 9. května pochází z roku 1938, a je dílem akademického sochaře, svrateckého rodáka Antonína Odehnala, který její návrh městu věnoval.
Dřevěná socha „Malíře“ z roku 2013 od řezbáře Jiřího Šilera symbolizuje malířskou tradici Svratky a nachází se na náměstí 9. května.
Jedná se o barokní hospodářský dvůr chotěšovského kláštera z poloviny 16. století.
Kaple vznikla rekonstrukcí původního lázeňského objektu u Karlova pramene. Kaple slouží nejen pro bohoslužby věřícím, ale jako oáza klidu a pohody jistě osloví i návštěvníky lázeňského areálu.
Zámeckou kapli sv. Vavřince dal v roce 1869 postavit majitel maloskalského panství Ludvík Oppenheimer. Před kaplí stojí socha Jana Nepomuckého. V roce 1996 byla kaple zrekonstruována a její okolí bylo upraveno na park.
Původně farní kostel sv. Mikuláše byl postaven nejspíše v průběhu první poloviny 14. století. Roku 1735 podnikl hrabě Václav Josef Künigl vrcholně barokní přestavbu, která kostelu vtiskla současnou podobu.
Kamenná gotická tvrz byla zbudována již před rokem 1318. Tvrz byla přestavěna kolem roku 1597 v moderním renesančním stylu a při ní okrasnou zahradu s letohrádkem. Později již nevyhovovala požadavkům na komfort a reprezentaci a byl postaven sousední…
V polovině 19. století byl na tomto místě postaven nový kostel, ke kterému byla v roce 1931 přistavěna věž. Ta začala sloužit jako rozhledna.
Klášter bosých augustiniánů byl založen v polovině 17. století, dostavěn byl roku 1697. Svému původnímu účelu sloužil až do jara roku 1950, poté zde byla ženská věznice a dnes zde sídlí psychiatrická léčebna.
Křížový vrch (487 m n. m.), odedávna zvaný též Vrabina, byl od roku 1234 majetkem chotěšovského kláštera. Od roku 1739 stojí na vrcholu dřevěný kříž, který byl v letech 1747-1755 nahrazen poutním kostelíkem a po zrušení kláštera roku 1804 byl zbořen.
Lánský hřbitov je místem posledního odpočinku prvního prezidenta československé republiky T. G. Masaryka a členů jeho rodiny.
Dům "Staré pošty" čp. 12, později hostinec "U labutě" Josefa Schwana, zvaný též Suvorovův dům, stojí na rohu Komenského náměstí v blízkosti nábřeží.
V roce 1617 byl založen chotěšovským proboštem A. Rudrischem městský špitál, ke kterému byla zřízena i kaple.
