Obilní skladiště v Jihlavě
Bývalé družstevní obilní skladiště v Jihlavě v Chlumově ulici, známé též jako sýpka či silo, bylo ve druhém čtvrtletí roku 2019 prohlášeno kulturní památkou. Nachází se nedaleko vlakového nádraží.
Bývalé družstevní obilní skladiště v Jihlavě v Chlumově ulici, známé též jako sýpka či silo, bylo ve druhém čtvrtletí roku 2019 prohlášeno kulturní památkou. Nachází se nedaleko vlakového nádraží.
Zajímavou procházku po městě Svitavy slibuje trasa, kterou bychom mohli nazvat „po stopách starostů“. Začneme v parku Jana Palacha, na levé straně silnice směrem na Poličku.
Bývalý hostinec Stará pošta čp. 1920 v ulici Příkopy v Pelhřimově byl ve třetím čtvrtletí roku 2018 prohlášen za kulturní památku. Stavba je zachycena již na nejstarším plánu města z roku 1777.
Moderní kaple byla vysvěcena v srpnu 2018. Kaplička svatého Huberta stojí v krásném prostředí petrovských lesů u Vyklantic na Vysočině.
Kostelík Mont Serrat stojí uprostřed lesa na romantickém místě, vzdáleném asi kilometr západním směrem od obce Mutná. Kostel bývá označován také jako Montserrat u Cizkrajova. Poutní kostel Bolestné Panny Marie má méno podle slavného španělského…
Dominantou areálu Jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu bývala čtrnáctimetrová socha T. G. Masaryka. Obří sochu z pískovce vytesal Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Dnes zde již uvidíte pouze obrovské boty na podstavci, socha byla za…
Nejstarší spolehlivá zmínka o farním kostele sv. Jakuba pochází z roku 1372. Kostelu dominuje mohutná, 50 metrů vysoká věž, jež nabízí nádherné výhledy na historické centrum města.
O poličském farním kostele jsou zmínky již z roku 1321. Po velkém požáru města v roce 1845 se začalo se stavbou toho současného trojlodního novogotického. Ve věži kostela se nachází rodná světnička hudebního skladatele Bohuslava Martinů.
Prohlídka krytu civilní obrany vás přenese zpět v čase do nedávné minulosti...
Dům nazývaný také jako Dům Johela Begla je nedílnou součástí židovské čtvrti, která byla v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dům je situován v nejstarší, západní části čtvrti.
Křížová cesta na Křemešníku má 14 zastavení, začíná u Zázračné studánky a vede až ke kostelu Největější Trojice. Zastavení se sestávají z výklenkových kapliček s obrazy na plechu. Poslední čtrnácté zastavení od Antonína Bílka zpodobňuje Krista v…
Kostel sv. Michala je dominantou obce Žižkovo pole u Přibyslavi.
Původně dvůr Jana z Veitmile, později jezuitský dispensář. Během 19. století zde byla zřízena textilní manufaktura. Dnes je sídlem Národního památkového ústavu.
Barokní zámek s honosným portálem byl postaven na místě renesančního sídla pány z Deblína. V současné době je po rekonstrukci a patří soukromým majitelům.
Základní kámen raně gotické stavby byl položen roku 1265, původně byl kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Kostel se nachází v sousedství zámku a také Poutního areálu sv. Anny.
Tři kříže u Nového Města na Moravě jsou kulturní památkou od roku 1958. Místo se též označuje jako Kaplisko nebo Kalvárie.
Středověké kutiště Rounek nedaleko Jihlavy připomíná středověké dolování stříbrné rudy. Kutiště se 40 dochovanými jámami bylo v roce 2007 prohlášeno za kulturní památku.
Svatá hora (650 m n. m.) je dominující vrchol hřebenu mezi Křižanovem a Osovou Bítýškou s malým pomníčkem a plastikou 8 km severně od Velké Bíteše.
Hrádek mezi obcemi Heřmanov a Skřinářov byl postaven v první polovině 14. století a měl sloužit jako opevněná strážní věž.
Hřbitov se nachází 1 km jihovýchodně od obce v lese. Založen byl roku 1794.
Doba vzniku vodní pily s mlýnem není známa, vnitřní vybavení pily se datuje k roku 1865. Dnes je pila uvedena zpět do funkčního stavu a je možné jí navštívit.
Fara Žirovnice se nachází na pomezí Českomoravské vrchoviny. Zároveň slouží jako fara místní římskokatolické farnosti.
Romantickou letní vilu zvanou Větrný zámek si významný sochař Josef Šejnost nechal vyprojektovat a posléze postavit v letech 1930-34 od renomovaného architekta a stavitele Kamila Hilberta, který se podílel i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze.
Na vrchu Svatý Vít u Lukova stávala barokní kaple augustiniánských poustevníků. Dnes je místo zpustlé a opuštěné.
Barokní klášter se špitálem byl postaven v letech 1751-84. Jedná se o čtyřkřídlý areál kolem čtvercového dvora, severní stranu tvoří obdélný orientovaný kostel sv. Václava. Součástí areálu dochovaná barokní lékárna. Dnes slouží jako noviciát řádu a…